Podle expertů si Česko s Pavlem zlepší vztahy s EU, USA i NATO
Podle expertů si Česko s Pavlem zlepší vztahy s EU, USA  i NATO
Ilustrační foto

ČR – Prezidentem ČR se stane proevropský a demokratický kandidát Petr Pavel, který je i bývalým respektovaným velitelem NATO. Evropská unie si oddechla, že nevyhrál proruský populista Andrej Babiš, který se otevřeně přiznal, že závazky ČR vůči NATO pro něj nic neznamenají a že by napadené sousedy vojensky nepodpořil.

„Pro EU je to velká úleva. Bude s ním jednodušší vycházet. Jeho vítězství je dobrá zpráva pro liberální demokracii. Česko bude pevně ukotveno v hlavním euroatlantickém proudu,“ řekl ČTK Paul Taylor z evropského think tanku Friends of Europe.

Pro upevnění pozice Česka v EU je výbornou zprávou i to, že nový prezident zaujímá k ruské agresi na Ukrajině jednoznačné stanovisko a dlouhodobě se velmi kriticky vymezuje vůči Rusku a Číně, na rozdíl od jeho předchůdce Zeman, který naopak k oběma totalitním režimům zbožně vzhlížel a permanentně Přispěje i fakt, že se český prezident nebude bratříčkovat s maďarským rusofilním europotížistou Orbánem, jako to s potěšením předváděl Babiš.

„Česko bude dlouhodobě vnímáno jako konstruktivní aktér, který nemění názor každý týden. V diplomacii je předvídatelnost jedna z klíčových hodnot,“ ocenil změnu hradního pána šéf bruselské pobočky českého institutu Europeum Žiga Faktor, který se domnívá, že Pavlův nástup by mohl přinést také sjednocení zahraniční politiky vlády, ministerstva zahraničí a Hradu. Tuto jednotu totiž Zeman doposud stále hatil a nabourával a vytvářel o Česku na Západě nepříznivý obraz.

Právě obrovský kontrast mezi proevropským Pavlem a proruskočínským Zemanem by podle analytiků mohl Česku pomoci zlepšit obraz prezidentského úřadu v očích USA, které jsou naším nejdůležitějším mimoevropským partnerem. Podle Taylora by jasná orientace nového prezidenta mohla pomoci Česku k „nad očekávaní silné pozici“ v transatlantických vztazích.

Analytici se domnívají, že by Pavel mohl už příští rok dostat pozvánku do Bílého domu, což obvykle bývá výsledkem dlouhé a náročné diplomatické práce. „Nepřekvapilo by mě, kdyby i ten zájem ze strany Spojených států byl o dost větší, právě kvůli tomu jasnému definování se jako prozápadního politika. I pro USA by pozvánka upevnila jejich roli v prostoru střední a východní Evropy,“ dodal Faktor.

Takového uznání se Zeman ani Klaus nedočkali, ačkoliv jejich diplomatický týmy se snažily a přestože každý z nich zastával úřad celých (nekonečně dlouhých) deset let. Ostatně nikdo je nezval ani do západních zemí. Země EU i USA si byly vědomy, že oba politici mnohem více inklinují k totalitním režimům v Rusku a Číně.

kec