Val. Meziříčí – Dne 29. března 2022 proběhl v malém sále Městské knihovny ve Valašském Meziříčí slavnostní „křest“ knihy Stromy pohádek, pověstí i smutků Valašska, Kysuc a Pováží. Je to publikace skutečně česko-slovenská, jak autorským týmem, tak i výběrem zeměpisných oblastí. Autory jsou jeden z nejvýznamnějších slovenských fotografů, ochránce přírody Jaroslav Velička, a Jozef Marec, lékař-pediatr, renomovaný etnograf, spisovatel a sběratel lidových pohádek a pověstí i původních artefaktů. Oba pocházejí z Čadce.
Českou republiku v autorském kolektivu zastupují ochránce přírody a fotograf Milan Orálek a malíř, ilustrátor a přírodovědec Ludvík Kunc. S nadsázkou lze říci, že se jedná o knihu vhodnou i pro lidi, kteří neradi čtou, protože texty jsou doplněny působivými fotografiemi a kresbami Ludvíka Kunce, který bohužel před dokončením knihy zemřel. Málokterý počin či projekt je tak významným naplněním česko-slovenské spolupráce a partnerství družebních měst Čadca a Valašské Meziříčí. Jaroslav Velička (dnes stejně jako všichni spoluautoři v důchodovém věku), byl jako četař absolvent na vojně ve Valašském Meziříčí. Od té doby spolupracuje s Milanem Orálkem a zdejšími ochránci přírody. Jaroslav Velička i Jozef Marec byli v nedávné minulosti a v různých volebních obdobích víceprimátory města Čadce.
Kniha sama je do jisté míry unikát. Jde o publikaci fotografickou, doplněnou ilustracemi k historickým událostem, pověstem a pohádkám, zároveň je i literaturou faktu zejména ve vztahu k tragickému období našich dějin – 2. světové válce. Tam se o to více projevuje sepětí obou národů, neboť častým důvodem exemplárních poprav byl přechod vlastenců z protektorátu na Slovensko. Kromě toho přípravy i tisk publikace podpořil česko-slovenský program Interreg V-A z Fondu malých projektů.
Staré, vysoké a mohutné stromy v mnohých z nás vzbuzují úctu. Stromy či jejich dřevo provázejí člověka celým jeho životem, od dřevěné kolébky až po dřevěnou rakev. Dýcháme kyslík, který stromy jako zelené plíce planety tvoří, a užíváme si plodů mnoha z nich.
Autoři se rozhodli zaznamenat pověsti, pohádky a historické události, které se k vybraným stromům vztahují. Ty se dají rozdělit do tří skupin. Do první náležejí stromy, o kterých se vypráví zajímavé pověsti, pohádky a pod kterými by měl být zakopán poklad. Na slovenské straně najdeme mnoho stromů, k nimž se váže příběh nešťastné lásky. Druhou skupinu tvoří stromy připomínající historické události, od robotní lípy v Malhoticích, k níž měli být svoláváni poddaní na robotu, až po lidickou hrušeň, o kterou se starají v Základní škole Žerotínova ve Valašském Meziříčí. Třetí skupinou jsou stromy, které byly součástí historické události. Zde autoři věnovali zvláštní pozornost tragickým událostem roku 1944, kdy na pokyn K. H. Franka měly být k zastrašení místního obyvatelstva provedeny exemplární popravy oběšením. V říjnu a listopadu 1944 byly k popravám vybrány stromy v Zubří, Kunovicích, Růžďce, Dolní Bečvě a Kelči. O zlomyslnosti okupantů svědčí i skutečnost, že v Kunovicích byly jako místo popravy vybrány Lípy svobody, zasazené původně na oslavu vzniku samostatné Československé republiky. Takové stromy jsou uvedeny pouze v české části textu, na Slovensku po Slovenském národním povstání Němci popravami jednotlivců neztráceli čas, vypalovali celé obce nebo jejich části. Takových míst tam bylo celkem 111.
Častým dotazem čtenářů při podobných příležitostech bývá, jak dlouho publikace vznikala. Zde samotná technická příprava, vyhledání stromů a jejich nafocení, zpracování podkladů, grafika a tisk trvaly 15 měsíců, navíc spojených s komplikacemi a omezeními souvisejícími s pandemií Covid-19 v obou republikách. Jak ale autoři uvedli, představu o tom, jak by kniha měla vypadat, de facto nosili v hlavách po léta. Potom ale vše – i v důsledku úmrtí ilustrátora Ludvíka Kunce během příprav – museli mnohokrát změnit. Ale skutečně prvním, v té době ještě neujasněným podnětem pro vznik knihy, jak řekl Milan Orálek, byly valašské pohádky, které mu v dětství vyprávěl jeho dědeček, meziříčský kolář Adolf Knápek. Protože stejné pohádky vyprávěl jeho mamince Stanislavě, která tu nejdůležitější, „O třech najmúdřejších“, přesně zapsala, můžeme s určitou nadsázkou říci, že od prvního impulzu k vydání knihy uplynulo 65 let.
Křtu publikace se také zúčastnila delegace obce Lidice, které s knihou spojuje štěp hrušně, jediného stromu, který přežil fašistickou likvidaci obce a dnes je vysazen v zahradě ZŠ Žerotínova ve Val. Meziříčí. Desítky dalších štěpů, Poslů naděje pak rostou po celé Evropě i v dalších světadílech.
Publikaci a všem jejím budoucím čtenářům na konci milého setkání v městské knihovně požehnal farář z Branek P. Ján Rimbala. Ten připomněl nejen duševní rozměr knihy, ale i své požehnání třem lípám na rozhraní obcí Oznice a Police, které jsou zasvěceny Panně Marii a nejbezbrannějším obětem válek – dětem. Stromy byly vyhlášeny památnými na návrh meziříčských ochránců přírody. I když jejich požehnání proběhlo již před čtyřmi lety, je toto téma vlivem událostí na Ukrajině stále aktuální. Publikaci lze zatím získat přes e-mail: osopvm@centrum.cz Mgr. Zdeněk Pomkla
