Na holešovském zámku je k vidění jedinečný soubor 42 stropních maleb. Autor? Neznámý
Na holešovském zámku je k vidění jedinečný soubor 42 stropních maleb. Autor? Neznámý
foto: MIC Holešov

Zlínský kraj – Minulý týden začala na zámku v Holešově výstava Nástropní malby s podtitulem Cesta za tajemstvím neznámých mistrů. Expozice přibližuje výběr z dvaačtyřiceti dochovaných nástropních maleb, které v rámci českých zemí představují mimořádný počin.
Nevíme, jak původně vypadaly, ani kdo je maloval, přesto jsou nástropní malby holešovského zámku mimořádné. Rozsahem a kombinací s bohatými barokními štuky se jedná o soubor, který nemá v českých zemích obdoby. Nová výstava sice na zmíněné otázky přímo neodpovídá, návštěvníky však seznámí s tím, co na stropech raně barokní památky vlastně vidíme a co pod nynější vrstvou zůstalo ukryto.

„Nástropní malby na holešovském zámku jsou proslulé, zdobí salu terrenu a patnáct místností reprezentativního prvního patra, což je opravdu jinde nevídané. Naším cílem bylo přiblížit výběr těch nejzachovalejších a seznámit návštěvníky s výtvarnými díly, jejich postavami a příběhy, které byly pro malby předlohou,“ vysvětlují autoři výstavy, holešovští muzejníci Renée Rudolfová a Jan Machala.

To, co dnes na stropech zámku vidíme, jsou přemalované původní malby, přičemž historikové nemají zatím informace, aby odhadli, kolik vrstev je vlastně překrylo. Je však jisté, že původní malby jsou dílem mistrů, které v 17. století do Holešova povolal hrabě Jan z Rottalu, který si jako reprezentant jednoho z nejbohatších a nejvlivnějších šlechtických rodů na Moravě přál vybudovat reprezentativní sídlo. Jsou známy pohyby, a dokonce i účetní deníky italských štukatérů, kteří se na tomto nevídaném díle podíleli. Zda byli autoři maleb také Italové, však zůstává dodnes utajeno. Stejně jako skutečnost, jak jejich původní dílo vypadalo.

Naopak téma, které zpracovali, je zřejmé – obrazy na stropech ve většině případů znázorňují ilustrace k příběhům z Ovidiova díla Metamorfózy. Menší část tvoří homérské a biblické příběhy a alegorie živlů a umění.

„Zobrazování mýtů bylo v baroku velmi populární a malíři, kteří stropy holešovského zámku vymalovali, se inspirovali slavnými předlohami renesančních až barokních mistrů, jako byli Ital Paolo Veronese a Vlámové Jacob Jordaens a Anthonis van Dyck. Platí to především pro centrální malby,“ doplňuje muzejnice Renée Rudolfová.

Právě tato skutečnost je jedním z hlavních úhlů pohledu výstavy. Návštěvníka nejprve uvede do tématu a vysvětlí základní pojmy – co jsou nástropní malby, proč vznikly a jaká byla historie stavebního vývoje zámku. Na dvanácti velkoformátových fotografiích je poté představen top výběr z nich. Každá malba je návštěvníkovi následně přiblížena podrobným popisem báje, jejího zobrazování ve vývoji výtvarného umění a slavné předlohy, podle které v Holešově vznikla.

Výstava Nástropní malby s podtitulem Cesta za tajemstvím neznámých mistrů trvá do 29. října. Už v květnu na ni navážou speciální večerní prohlídky s karimatkami. Historikové návštěvníkům zprostředkují nevšední putování za tajemstvím, které nám na stropech holešovského zámku zůstává ukryto. Termíny těchto prohlídek jsou 19. května, 27. června, 12. a 28. července, 3. a 15. srpna, 8. a 27. září a 20. a 28. října 2023.

Kateřina Nosková