ČR - Existuje starý televizní záznam, v němž sovětský akademik s vážnou tváří vykládá, jak se mu povedlo rozdojit kozla. Jenže pokrok se nezastavil. Česká politická věda pod vedením Andreje Babiše ho překonala. Zatímco Sověti rozdojili kozla, český premiér rozrodil páva.

Ano, skutečně. Ve svém podcastu s Karlem Havlíčkem s neochvějnou jistotou člověka, který už dávno překročil hranice běžné biologie, slavnostně oznámil, že páv na Úřadu vlády „začal rodit“.

Páv má mladé. Páv rodí. Páv je šťastný z nástupu jejich vlády.                                                      

Páv je samec. Žádní samci (s výjimkou mořského koníka) nerodí. Nikdy. Samice se jmenuje pávice, ale také nerodí. Snáší vejce, ze kterých se líhnou mláďata. Tohle bývá učivo prvního stupně základní školy.

Jenže žijeme v babišovské realitě.

V realitě, kde se mléko tvoří krávě v žaludku. Kde Měsíc a Slunce jsou planety. Kde řepka prospívá krajině, zvěři i včelám zároveň. Kde Alena Schillerová vysvětluje státní rozpočet stejně přesvědčivě, jako Andrej Babiš zoologii. Kde je Macinka arbitrem naší zahraniční politiky. Tak proč by předseda vlády s naprostou samozřejmostí nemohl pronést, že páv rodí, aniž by ho na okamžik napadlo, že možná právě veřejně demonstruje elementární neznalost.

Na tom nejvíc fascinuje právě ta suverenita. Nejde o přeřeknutí. Každý se občas splete. Jenže tady člověk získává dojem, že čím větší nesmysl zazní, s tím větší sebejistotou je pronášen. A okolí místo toho, aby se zarazilo, souhlasně přikyvuje, nebo maximálně opatrně mlčí.

Když dokáže premiér s vážnou tváří vyprávět, že páv rodí, člověk si mimoděk klade otázku, co přijde příště. Budou krávy snášet vejce? Budou ryby kojit? Nebo se dozvíme, že čáp nosí děti jen za Fialovy vlády, zatímco za vlády ANO je rodí pávi?

Nejzábavnější na celé epizodě je vysvětlení, proč se ten zázrak vlastně stal. Páv se prý rozrodil, protože vidí skvělou budoucnost s novou vládou. Tak šťastný prý je.

To je krásná představa. Ještě krásnější je, že ji pronáší člověk, který má řídit stát.

Myslel jsem si, že předseda vlády nemusí být génius. Nemusí citovat Aristotela, znát kvantovou mechaniku ani řešit Riemannovu hypotézu. Ale očekával jsem alespoň elementární přehled o světě kolem sebe. Ne majora Halušku vulgo Terazkyho.

Zkrátka jsem se domníval, že by premiér měl být aspoň trochu inteligentní.

Evidentně jsem se mýlil.

Pavel Šmejkal