Výstava představuje práci nemocničních kaplanů, nyní ji hostí nová vsetínská interna
Výstava představuje práci nemocničních kaplanů, nyní ji hostí nová vsetínská interna

Vsetín - Do osmnáctého prosince 2019 bude v přízemí nového interního pavilonu Vsetínské nemocnice k vidění putovní výstava Být nablízku. Prostřednictvím fotografií přibližuje práci nemocničních kaplanů, kteří pomáhají při duchovní péči o pacienty. Viděli ji už návštěvníci v nemocnicích v Kroměříži, Zlíně a Uherském Hradišti.
   Autorem dvaceti vystavených černobílých snímků je Filip Fojtík, který fotografoval v Brně, Olomouci, Rajhradě, Kroměříži a v dalších hospicích, nemocnicích a pobytových sociálních službách. Vernisáže se kromě ředitelky Vsetínské nemocnice Věry Prouskové zúčastnil i Mons. Bohumír Vitásek, biskupský delegát pro pastoraci nemocných a prezident Arcidiecézní charity Olomouc, zástupci vsetínské katolické farnosti a další hosté. Programem provázely studentky Obchodní akademie a Jazykové školy Přerov.
   Ve Vsetínské nemocnici působí nemocniční kaplani šestým rokem. „Za pacienty přicházím dvakrát týdně. Nejčastěji si chtějí popovídat, hovořit o tom, co je trápí, bez rozdílu vyznání. Někteří se chtějí společně pomodlit, číst z Bible, jiní mají zájem o eucharistii. V případě svátosti smíření a pomazání nemocných na žádost pacienta voláme kněze,“ uvedla nemocniční kaplanka Marta Koňaříková. Ve Vsetínské nemocnici zajišťuje službu společně s Jiřím Michutem.
   Nejčastěji přicházejí za pacienty oddělení následné péče. „Občas volají i sestřičky z jiných oddělení, že mají jejich pacienti zájem o tuto službu. Chodíme tak na internu, chirurgii, někdy i na gynekologicko-porodnické oddělení. Věkové rozmezí hospitalizovaných, za kterými přicházíme, je tak od narození až do stovky, jedna z pacientek měla sto jedna let,“ specifikovala Koňaříková.
Úkol nemocničního kaplana je náročný, komunikuje s nemocnými, hovoří o jejich bolestech, problémech, obavách. „Práce mě naplňuje, mám z ní radost. Lidé jsou potěšeni, když mě vidí. A to je důležité. Povzbuzujeme se navzájem,“ dodala. Sama zpočátku pracovala pro dobrovolnické centrum Adorea. „Když se postupně začala kaplanská služba ustanovovat, doplnila jsem si vzdělání, absolvovala roční kurz, pořádaný teologickou fakultou v Olomouci,“ vysvětlila kaplanka. Ve Vsetínské nemocnici působí již od zavedení této služby, tedy bezmála šest let. Počátkem letošního roku přešli kaplani z arcibiskupství do zaměstnaneckého poměru v nemocnicích Zlínského kraje. „Spolupráce se zdravotníky je velmi dobrá, mohu jen chválit a děkovat,“ reagovala Koňaříková s tím, že občas její práce přinese i neobvyklé chvilky, zážitky a výzvy. „Velmi se mi líbil moment, kdy si jedna z pacientek nechala přivézt do nemocnice akordeon. Hrála, zpívaly jsme společně s dalšími ženami, jak kostelní písně, tak lidovky,“ prozradila. Před Památkou zesnulých ji zase požádala jedna z pacientek, zda by nezajela na rodinný hrob, který má v Jasenné, že už zůstala úplně sama a nemá kdo „posvítit“. „Poprosila jsem známého, jestli by mě nevzal autem. Hrob v Jasenné jsme nemohli najít, nakonec jsme se doptali, položili květiny, zapálili svíčku. Paní jsem hrob vyfotografovala na mobil. Měla velikou radost, za kterou vše, co děláme, stálo a stojí,“ dodala Marta Koňaříková závěrem.
Ing. Lenka Plačková | PR a marketing Vsetínské nemocnice