Veřejné knihovny ve Valašském Meziříčí
Veřejné knihovny ve Valašském Meziříčí
Val. Meziříčí - Předchůdcem instituce dnes známé jako Městská knihovna ve Valašském Meziříčí byl Čtenářský spolek založený 6. prosince 1861 František Pavlíkem /L1/ s 133 svazky povětšině „nevalné umělecké hodnoty" a měl 30 členů. Spolek se rozrůstal, pořádal „besedy", tedy malé zábavy, přednášky, sborový zpěv a zúčastnil se i českých vlasteneckých slavností v okolí. Knihovní prostory byly v povětšině v hostincích.
   Z osob, které významněji zasáhly do kulturního žřivota města byl i dr. Alois Mikyška, typický představitel dravé české buržoasie, poslanec, starosta města ... a bezohledný vládce všeho živého i mrtvého kolem sebe. .... který vsadil na oprávněné požadavky českého národa v jeho boji proti německé vládnoucí menšině a za 40 let jeho starostenství přeměnil Valašské Meziříčí "od feudálního a klerikálního města do podoby moderní občanské společnosti ... " takové která dovedla zvolit si za poslance TGM. Podporuje hospodářský růst a kulturní život města a Valašského regionu. Předsednictví v čtenářském spolku 15.11.1863 bylo prvním stupněm na jeho cestě za slávou. Ta skončila krachem, následným ožebračením vkladatelů záložny a 4. září 1903 sebevraždou. /L2, L3/ Pro Čtenářský spolek koupil A. Mikyška koupil (kromě knih) i kulečník, nepřiměřeně veliký pro malé prostory. Spor o tom zda kulečník nebo knihy skončil rozkolem. Další záznamy o činnosti Spolku se již nezachovaly.
   Nástupcem Knihovního spolku se v roce 1892 stal Sokol, organizace pečující i o kulturní život českého živlu ve městě. V r. 897 měla sokolská knihovna 763 svazků knih, a 1070 čtenářů si vypůjčilo 3210 knih. 
   Po rakousko-pruském konfliktu a následné porážce Rakouska u Sadové v 1866, dochází k oživení národního kulturního života. Vznikají další čtenářské spolky, ke konci 19. století převažující již díla našich národních klasiků. Snahy po sjedniocení knihovního hnutí byxla korunovány úspěchem. V r. 1909 byla založena Veřejná knihovna s čítárna, kniží fond dodalo na 14 soolků, město pak poskytlo prostory na dnešní Pospíšilově ulici č., 18, vybavení pak  místní firmy.  
   Po vzniku Republiky československé byla zákonem změněna organizace veřejných knihoven a tak následně došlo jednání Veřejné knihovny a čítárny s obcí Valašské Meziříčí a byl jí předán inventář spolku. A po spojení obce Krásno nad Bečvou a Valašského Meziříčí se knihovna stěhovala, "snad už naposled" do Krásenské radnice.
   Do roku 1927 byly zápisy podrobné, pak jen útržkovité, ale za zmínku stojí zápis z 27. června 1940,  kdy "byl do knihovní rady jmeniován zástupce NSDAP řícící zučitel německé školy, tehdy ve městě zřízené, Rudolf Ströbinger..,. Podle pokynů okresního úřadu a říšského úřdu knihovnického muselo městské zatupitelstvo souhlasit s návrhem na zřízení německé knihovny... v české obecní škole" a  nuceno nést náklady na provoz.
   Historie Krásenské radnice je dlouhá a zajímavá. V roce 1555 se Krásno osamostatnilo a postavilo si radnici. Radnice přečkala 30.ti letou válku, drancování , požáry, povodně. Po rekonstrukci /1765-66/ získala dnešní vzhled (viz exl) a sloužila  schůzkám představenstva, jako škola, vše v prvním patře, v přízemí pak věznice, umrlčí komora, nocležna pro obecní chudé. Na konci padesátých let 20. stol. prošla budova radnice  generální opravou. A do 1. června 2019 byla i knihovnou.
   Prostory v Krásenské radnici se dobou staly nedostačující, jednotlivá oddělení se nachezela v jiných budovách. Hledaly se náhradní, až se řešení našlo v t.zv. Komunitním centru. Moderní bezbariérová budova kina Svět prošla komplexní rekonstrukcí, kam knihovna "pod jednu střechu" soustředila všechna svá oddělení. Celý projekt stál 76 milionů, gestorem přestavby byla místostarostka Yvona Wojaczková, ředitelkou knihovny je Mgr. Zdeňka Smahlová, která sledovala postup rekonstruce, aby zabydlení v nové budově proběhlo bez komplikací. Následné přestěhování knižního fondu : počet přestěhovaných knih vyjádřený v metrech by činil něco přes jeden kilometr; specializovaná firma k tomu potřebovala pouhé dva dvy.
   Knihovnu  každoročně navštíví na 60 tisíc čtenářů. V nové budově najdou zcela nové prostory. Kromě  čítárny, půjčovny (knihy jsou čipovány jako ochrana proti zcizení) a dětského oddělení, koutku her pro přeškolní děti, je to i nový multifunkční sál umožňující pořádání akcí během provozu knihovny. Ročně je to na 450 přednášek, besed pro školy a širokou veřejnost.  "Knihovna již několik let není jen půjčování dokumentů, ale stává se právě komunitním centrem", střediskem setkávání lidí s lidmi, říká ředitelka Smahlová.
Meziříčským knihovnicím, aby vždycky půjčovaly knížky ne rukama ale srdcem. Jiří Demel 
   S přáním se připojuje i autor článku s poděkováním za úsměv, který přidávají ke knihám.                                                                                                                                                                   Vladimír Pospíšil