Ve Zlínském kraji nemá pediatra více než 4 000 dětí. Praktičtí lékaři na to upozorňují kampaní „11 milionů důvodů“
Ve Zlínském kraji nemá pediatra více než 4 000 dětí. Praktičtí lékaři na to upozorňují kampaní „11 milionů důvodů“

Zlínský kraj – Zlín je dalším místem, kam se praktičtí lékaři vydali, aby představili kampaň „11 milionů důvodů“. Tou upozorňují na zhoršující se dostupnost primární péče. Konkrétně ve Zlínském kraji nemá svého praktika téměř 21 000 lidí a rodiče stále obtížněji shání i pediatry – bez praktického lékaře je zde více než 4 000 dětí a dospívajících. Jak situaci zlepšit a co je třeba, řešili praktici se zlínským hejtmanem a se zástupci zdravotních pojišťoven.

„Primární péče je základ každého zdravotního systému. Praktik je nejenom lékař prvního kontaktu pro malé a velké pacienty, ale i jejich průvodce zdravotním systémem. V České republice je ale v současné době bez praktického lékaře milion pacientů, kteří tak nemají přístup k základní zdravotní péči, preventivním prohlídkám, screeningu a očkování,“ upozorňuje předseda Sdružení praktických lékařů (SPL) MUDr. Petr Šonka. Praktici to chtějí změnit, a proto odstartovali kampaň s názvem „11 milionů důvodů“. „Každý člověk v Česku je pro nás důvodem, proč jsme kampaň spustili a proč s ní teď vyjíždíme do krajů. Kvalitní primární péče musí být dostupná ve všech regionech,“ doplňuje.

Ve Zlínském kraji funguje přibližně 300 samostatných ordinací všeobecných praktických lékařů a asi 110 ordinací praktických dětských lékařů. Za posledních šest let se v kraji výrazněji snížil zejména počet ordinací praktických lékařů pro děti a dorost, kterých ubyla bez náhrady více než desetina. „Řada rodičů ve Zlínském kraji tak marně shání pediatra. Na konci roku 2023 zde nemělo praktického lékaře 4 322 dětí ve věku 0–19 let,“ uvedla na diskusi ve Zlíně předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost MUDr. Ilona Hülleová. „V nejbližších letech navíc můžeme čelit velkému problému – pokud nezajistíme mladé pediatry, kteří mohou převzít ordinace zejména seniorních lékařů. Ve Zlínském kraji totiž pracuje ve věku 65 a více let 30 % všech praktických dětských lékařů,“ doplňuje.

Zápornou bilanci má v kraji i počet ordinací praktiků pro dospělé. V letech 2018–2023 jich zaniklo 47, nových ale přibylo pouze 22. „Bez svého praktika zde na konci roku 2023 bylo 20 787 dospělých. Dostupnost primární péče se tak v našem kraji stále zhoršuje,“ říká MUDr. Lubomír Nečas, zlínský předseda Sdružení praktických lékařů. I on upozorňuje na to, že je nutné zajistit včas generační obměnu lékařů. „Ve věku 60 a více let je ve Zlínském kraji přibližně 42 % všeobecných praktických lékařů,“ vysvětluje.

„Přicházíme s konkrétním návrhem změn, které nám pomohou čelit stárnutí lidí a epidemii chronických onemocnění a prodlužovat délku života prožitého ve zdraví,“ doplňuje MUDr. Šonka. Jak zaznělo na diskusi ve Zlíně, řešením je příchod absolventů lékařských fakult do primární péče a změna organizace jejího poskytování. Situaci mohou výrazně zlepšit týmové praxe. „Usilujeme o to, aby se do roku 2035 staly dominantním modelem poskytování primární péče v ČR. Jen v lednu a únoru letošního roku jich vzniklo v Česku více než 150,“ popisuje MUDr. Petr Šonka. V týmových praxích funguje na jednom pracovišti multidisciplinární tým vedený praktickým lékařem. Jeho součástí jsou další lékaři, kteří mohou pracovat i na zkrácený úvazek, a také zdravotní sestry a terénní sestra, případně nelékařský personál. „Týmové praxe jsou výbornou variantou pro mladé lékařky s dětmi, které nechtějí pracovat na plný úvazek. Přináší i spoustu jiných výhod – lékaři sdílí nejenom personál, ale také vybavení a mohou se vzájemně zastupovat, ať už v době dovolených, nebo nemoci. Pacienti ocení i rozšířenou pracovní dobu,“ doplňuje MUDr. Nečas. Rozvoj týmových praxí ale závisí na příchodu nových posil do primární péče. Situace je však ve Zlínském kraji kritická. Praktických lékařů v něm ubývá a nedaří se je nahrazovat. „Co se týká všeobecných praktiků, zájem o tento obor je mezi mediky především v okolí větších měst, jako je Praha, Brno nebo Olomouc. V našem kraji tomu tak bohužel není,“ doplňuje zlínský předseda SPL.

V Česku je navíc málo rezidenčních míst, která slouží ke vzdělávání mladých lékařů. Praktičtí lékaři proto usilují o jejich navýšení. I to bylo jedním z témat diskuse ve Zlíně. Podle praktiků by hlavním zdrojem financování měly nadále zůstat dotace přidělované Ministerstvem zdravotnictví, k nim by se ale měly přidat dotace z prostředků Evropské unie a na financování by se mohly podílet i kraje. Ty by mohly zřizovat i vlastní rezidenční místa. „Uvítal bych, kdyby bylo u nás více rezidenčních míst. Situace totiž může být brzy kritická, v našem kraji je přibližně 30 % praktických lékařů v důchodovém věku. Spolu s kolegy z Asociace krajů ČR povedu debatu o vytvoření koncepce krizového plánu zaměřeného na dostupnost primární péče. Nedostatek praktických lékařů se totiž netýká jen nás, je to problém ve všech regionech,“ uvedl na diskusi Ing. Radim Holiš, hejtman Zlínského kraje a zároveň předseda Rady Asociace krajů ČR.

Specializační vzdělávání by mělo dle praktiků získat také větší podporu z úhrad od zdravotních pojišťoven.

Kampaň „11 milionů důvodů“ praktičtí lékaři postupně představují i v ostatních krajích České republiky. „Věříme, že přispěje ke stabilizaci sítě primární péče a zlepšení její kvality i dostupnosti,“ uzavírá předseda SPL.

Ing. Barbora Mertová, PR Specialist MaVe PR