Zlínský kraj – Laboratorní vyšetření dokážou odhalit řadu nemocí ve chvíli, kdy člověk ještě nepociťuje žádné obtíže. Jakou roli dnes laboratoře hrají, co všechno umí zjistit a proč by měl být laboratorní výsledek vždy interpretován lékařem? O tom v dalším díle seriálu Zdraví bez hranic hovoří ředitelka laboratorních oborů společnosti Vaše laboratoře Jana Janatová a jednatel této společnosti Jaroslav Loucký.

Často se říká, že prevence je levnější než léčba. Přesto většina lidí přijde k lékaři až ve chvíli, kdy má problém. Proč to tak podle vás je?

JANATOVÁ: Doufám, že se to mění. Myslím si, že i díky tomu, že je dnes na prevenci kladen větší důraz a praktičtí lékaři jsou motivováni své pacienty k preventivním prohlídkám zvát. Vždycky ale bude skupina lidí, která se o své zdraví zajímá, chce pro něj něco udělat a aktivně prevenci vyhledává. A pak bude skupina těch, které to nezajímá. Jsou lidé, kteří chtějí jednu tabletku a tím to pro ně končí. Nechtějí změnit životosprávu. Nechtějí být aktivní. A když samotná tableta nestačí, bývají nespokojení. Jenže bez spolupráce pacienta dlouhodobě dobrých výsledků dosáhnout nejde.

LOUCKÝ: Myslím si, že to není jen český problém. Lidé se zdravotníkům často podvědomě vyhýbají do chvíle, než mají potíže.

Jak funguje laboratorní vyšetření?

J: Laboratoř dodá správný laboratorní výsledek. Za ten neseme odpovědnost. Ale výsledek musí někdo správně vyhodnotit. Pacient často neví, co jednotlivé hodnoty znamenají. Lékař zná jeho zdravotní historii, ví, jaké léky užívá, jaká onemocnění se vyskytují v rodině, a dokáže výsledky správně interpretovat. Jít jednou za dva roky na preventivní prohlídku ke svému praktickému lékaři je pro člověka mnohem přínosnější než si vybírat vyšetření pouze podle internetu.

L: Je potřeba si představit trojúhelník. Na jedné straně je pacient, na druhé laboratoř, na třetí lékař. Laboratoř dodá důležitou informaci, ale teprve lékař ji spojí s dalšími údaji o pacientovi.

Když lékař pošle pacienta na odběr, má už většinou podezření na konkrétní problém?

J: Ano. Pacient přijde se žádankou, na které jsou přesně uvedená vyšetření, která máme provést. Ve většině případů má lékař výsledky ještě tentýž den. Výhodou je, že běžné vzorky krve několik pracovních dnů uchováváme. Pokud se lékař po prvních výsledcích rozhodne doplnit další vyšetření, často už pacient nemusí znovu na odběr. Vyšetření provedeme z původního vzorku.

To znamená, že laboratorní výsledek může změnit další postup léčby?

L: To je vlastně jeho hlavní smysl. Preventivní vyšetření není o tom, že lékař očekává konkrétní nemoc. Naopak. Pacient přijde bez obtíží. Patří do určité věkové skupiny a lékař podle doporučených preventivních programů odešle základní laboratorní vyšetření. Pokud výsledky ukážou, že se některé hodnoty začínají zhoršovat, může zasáhnout ještě dříve, než se nemoc projeví.

Lidé často hledají odpovědi ohledně svého zdraví na internetu nebo využívají umělou inteligenci. Jak se na to díváte?

J: Nemyslím si, že je to špatně. Je dobře, když se lidé o své zdraví zajímají. Mohou si zjistit základní informace, mohou si přečíst, co jednotlivá vyšetření znamenají. Ale pokud už chtějí výsledky vztahovat ke svému zdravotnímu stavu, měli by je vždy konzultovat s odborníkem. Internet ani umělá inteligence neznají konkrétního člověka.

Jaká onemocnění zachytíte nejčastěji?

J: Součástí preventivních vyšetření bývá kontrola funkce jater, ledvin, metabolismu tuků nebo cukrovky. Právě zvýšené hodnoty cholesterolu nebo poruchy metabolismu tuků jsou velmi důležité. Když se zachytí včas, může lékař doporučit změnu životního stylu nebo zahájit léčbu. Tím se výrazně snižuje riziko infarktu nebo cévní mozkové příhody.

Setkáváte se s tím, že vám lidé telefonují kvůli výsledkům?

J: Ano. Máme takzvané call centrum, na které volají lékaři i pacienti. Někdy nám volají i lidé, kteří mají výsledky z úplně jiné laboratoře. Jsou vyděšení, něčemu nerozumějí a chtějí poradit. Pokud můžeme, vysvětlíme jim základní věci. Ale když o člověku nic nevíme, neviděli jsme ho a máme jen laboratorní hodnoty, je velmi těžké cokoliv hodnotit.

Co všechno dnes vlastně laboratoř dokáže vyšetřit?

J: Pokud se bavíme o materiálu, běžně odebíráme krev a moč. Hodně vyšetření se dělá také ze stolice, kterou si pacient odebere doma a přinese ji k nám. Pak jsou specializovanější vyšetření. Zpracováváme například materiál z aminocentézy (odběr plodové vody, pozn. red.), otisky análních řas při vyšetření na roupy nebo vzorky tkání, které odebírá lékař při biopsii. U mikrobiologie jsou to různé stěry a výtěry.

Jak velkou část vaší práce tvoří samoplátci, tedy lidé, kteří přijdou sami na odběry bez doporučení lékaře?

L: Naprostá většina laboratorních vyšetření je hrazena z veřejného zdravotního pojištění a přichází na základě žádanky od lékaře. Samoplátci tvoří jen malé procento. Česká republika má v tomto směru velmi specifický systém. Hlavní část zdravotní péče je financována z veřejných prostředků. Ve srovnání s řadou evropských zemí je podíl přímých plateb pacientů poměrně nízký. My samozřejmě chceme lidem nabídnout možnost objednat si preventivní vyšetření i samostatně, ale nikdy na tom nebude stát naše činnost. Naším cílem není nahrazovat praktické lékaře, naopak. Chceme být součástí systému prevence.

Lidé si často neuvědomují, jak velkou roli laboratoře ve zdravotnictví hrají.

L: Laboratorní medicína představuje přibližně čtyři procenta nákladů zdravotnictví. Ale informační hodnota laboratorních výsledků pro rozhodování lékařů je kolem sedmdesáti až osmdesáti procent. Bez laboratorních výsledků by řada oborů prakticky nemohla fungovat. Platí to pro diabetologii, endokrinologii, hematologii i mnoho dalších specializací.

Jan Filgas