Zlínský kraj – Mozková mrtvice patří k nejčastějším příčinám úmrtí a invalidity v České republice. A zdaleka nepostihuje jen starší lidi. Čím dál častěji se týká i těch, kteří si mysleli, že mají ještě dost času. Jak ji rozpoznat, proč jsou první minuty klíčové a proč nestačí jen zdravě jíst, o tom mluví v dalším díle seriálu Zdraví bez hranic primář neurologického oddělení Krajské nemocnice T. Bati ve Zlíně Robert Mikulík, který se setkává s těmito případy denně.

Pane primáři, co přesně se děje v těle při mozkové příhodě?

Mozková mrtvice je onemocnění, které v osmdesáti až devadesáti procentech způsobí uzávěr mozkové tepny. Je to analogie srdečního infarktu, při kterém se vám uzavře koronární tepna; při mozkové mrtvici se uzavře mozková tepna. Krev přestává proudit do určité části mozku a ta přestává fungovat. Druhý typ mrtvice, který nemá úplnou analogii se srdeční příhodou, jsou případy, kdy mozková tepna praskne a způsobuje krvácení do mozku. Stává se to z minuty na minutu. Najednou vám například ochabne ruka, případně nemůžete mluvit, artikulovat, spadne vám koutek, přestanete cítit dotek, neudržíte rovnováhu, přijdou závratě. Záleží na tom, jakou část mozku mrtvice postihne. Většinou to bývá na polovině těla. Teď jsem vyjmenoval nejčastější příznaky, ale cévní mozková příhoda je poměrně rozmanitá, protože mozek zajišťuje spoustu funkcí.

Má člověk šanci poznat, že „mrtvice přichází“?

Ve výjimečných případech se stane, že velké cévní mozkové příhodě předchází malá. Což znamená, že na několik desítek vteřin můžete cítit například oslabení horní končetiny, pak se to po minutě zlepší a vlastně se jakoby nic neděje. To je ale varovný signál, úplně kritická situace. Přestože se pak můžete cítit relativně v pohodě, tak je to zpravidla předzvěst problému, který může být fatální.

Takže je lepší okamžitě volat záchranku?

Pokud má člověk podezření na cévní mozkovou příhodu, tak určitě ano. Vůbec nedoporučuju se nechat k lékaři odvézt po vlastní ose nebo k němu sám jet. Pokud vyjede sanitka, tak my už tady víme, že se máme připravit, že k nám jede pacient s podezřením na mozkovou mrtvici. Žádný čas neztrácíme, domluvíme cétéčko, čekáme na něj, od příjezdu pacienta k vyšetření na počítačové tomografii to trvá třeba pět minut. Pokud by pacienta někdo dovezl po vlastní ose, tak může trvat desítky minut, než se k nám přes urgentní příjem a vyšetření dostane.

Takže čas, než se dostane pacient k lékaři, může zásadně ovlivnit případné následky?

Absolutně. Při uzávěru mozkové tepny jde o minuty. Přežití mozku je individuální, může být i hodiny, ale každou minutou pacient ztrácí miliony mozkových buněk a poškození může být nevratné a fatální. Na tomografu velmi rychle vidíme, jestli je tam krvácení nebo ucpaná céva a můžeme okamžitě zvolit vhodnou léčbu.

Jaká je pravděpodobnost, že někdy můžu skončit tady u vás na oddělení?

Poměrně nemalá. Mozková mrtvice postihne každého čtvrtého až pátého člověka.

Jak lze mozkové mrtvici předejít?

Rizikové faktory jsou vysoký krevní tlak, vysoký LDL cholesterol, kouření, cukrovka, obezita, nedostatek pohybu, stres, roli mohou hrát i genetické dispozice. Vyloučit nelze nikdy, ale riziko mrtvice zcela jistě snižuje zdravý životní styl.

Co mladí lidé? Týká se jich mrtvice také?

Pokud dostane mozkovou mrtvici člověk mladšího data narození, tak může být příčinou třeba genetická porucha krevní srážlivosti nebo trauma, kdy si člověk prostě třeba nějakým nenadálým pohybem krku, lidově řečeno škubnutím hlavy, poškodí cévu a vytvoří se sraženina. Takže ano, občas tady máme i mladé pacienty.

Jak dlouhá bývá rekonvalescence po mozkové příhodě? S jakými trvalými následky se pacienti nejčastěji potýkají?

Jsou lidé, kteří odejdou po týdnu, vrátí se do běžného života a nemají žádné následky. Někteří pacienti naopak umírají, jiní s následky doživotně bojují.

Kam se bude léčba mozkové mrtvice posunovat v příštích letech? Může v ní hrát nějakou výraznější roli třeba umělá inteligence?

Velký potenciál vidím ve farmakologické léčbě, ta by mohla být účinnější. V Brně, kde působím jako vedoucí cerebrovaskulárního výzkumného týmu v Mezinárodním centru klinického výzkumu, provádíme desítky, stovky experimentů, vlastně pořád. Věřím, že se nám průlom podaří.

Jak jsme na tom v případě diagnostiky a léčby mozkové mrtvice ve srovnání se světem, Evropou?

Patříme ke světové špičce. V Evropě jsou možná dvě, tři země jako třeba Holandsko nebo Rakousko, kde je péče v této oblasti stejně dobře organizovaná jako u nás. V drtivé většině zemí, mezi které patří i USA, jsou časy, v jakém dokáží lékaři nasadit životně důležitou léčbu u mozkové mrtvice, výrazně delší než u nás.

PREVENCE

Udržovat zdravý krevní tlak. Vysoký tlak je největší rizikový faktor mrtvice. Cíl: ideálně pod 135/85 mmHg. Pravidelně měřte tlak a neignorujte léky, pokud je lékař předepsal.
Nekouřit. Kouření zvyšuje riziko mrtvice až dvojnásobně. Zhoršuje stav cév a podporuje tvorbu sraženin.
Mít cholesterol pod kontrolou. Vysoký “špatný“ LDL cholesterol podporuje ucpávání cév. Pomáhá omezení živočišných tuků, smaženého jídla a průmyslově zpracovaných potravin.
Hlídat si cukrovku. Cukrovka výrazně zvyšuje riziko poškození cév. Léky, dieta, pohyb a pravidelné kontroly jsou zásadní.
Hýbat se. Alespoň 30 minut pohybu denně – chůze, plavání, kolo. Pohyb podporuje cévní pružnost, snižuje tlak a stres.
Zdravě jíst. Středomořská strava: více ryb, zeleniny, celozrnného pečiva, luštěnin. Omezit sůl, cukr, tuky a průmyslově zpracované potraviny.
Omezit alkohol. Nadměrná konzumace je riziková.
Vyhnout se stresu a pečovat o psychiku. Chronický stres zvyšuje tlak a zhoršuje návyky. Pomáhá spánek, relaxace, meditace, kontakt s blízkými.
Pravidelné preventivní prohlídky. Krevní tlak, cholesterol, cukr v krvi – nečekejte na potíže. U mužů nad 50 let a žen po menopauze jsou rizika vyšší.

PŘÍZNAKY

Náhlá slabost v obličeji nebo končetinách, potíže s řečí, rozmazané vidění, závratě nebo ztráta rovnováhy. Na nic nečekejte a volejte 155 – každá minuta rozhoduje.

Jan Filgas