Biologická léčba u dětí patří k těm nejdražším, významně však pomáhá
Biologická léčba u dětí patří k těm nejdražším, významně však pomáhá
foto: Nemocnice T. Bati

Zlínský kraj – Dětská lékařka a osteoložka Petra Čamborová se v Krajské nemocnici T. Bati ve Zlíně věnuje malým pacientům s onemocněním kostí a kloubů. V posledních letech přibývá dětí, které už v raném dětství začnou trpět autoimunitním onemocněním, nejčastěji však lékařka řeší vrozené genetické nemoci.

Patnáctiletý chlapec, jeden z pacientů MUDr. Petry Čamborové, má vzácnou diagnózu, která se projevuje jako křivice (hypofosfatemická křivice vázaná na chromosom X). Je to onemocnění vrozené, geneticky podmíněné a celoživotní. Významně postihuje pohybový aparát nemocných, kterým se začnou křivit končetiny, negativní vliv má také na ledviny. Laicky řečeno, nemoc způsobuje vylučování fosforu z těla, kvůli jeho absenci v kostech chybí i vápník. Proto jsou měkké, křivé a krátké, pacienti také často trpí obrovskými bolestmi. „Chlapce mám v péči už 10 let, bylo mu pět, když jsme u nás jeho onemocnění diagnostikovali. Tehdy musel začít polykat fosfátové roztoky, které jsou obecně hůř pacienty tolerovány, a navíc neléčí příčinu onemocnění,“ říká MUDr. Petra Čamborová, Ph.D. z Dětského oddělení Krajské nemocnice T. Bati.

V roce 2019 přišla farmaceutická firma s cílenou biologickou léčbou na tuto vzácnou chorobu. Chlapec byl druhým pacientem v České republice, který se jí začal léčit, a patří mezi „nejdražší“ pacienty v krajské nemocnici. Léčba stojí téměř sedm milionů korun ročně. „Léky mu aplikuji jednou za dva týdny injekčně a klinicky se velmi zlepšuje. Vyrostl, vyrovnaly se mu končetiny, nemá bolesti, a stabilizovala se mu funkce ledvin. Léčba od raného věku dává naději, že bude průběh nemoci mnohem lepší,“ konstatuje Petra Čamborová s tím, že pojišťovna zatím hradí léčbu pouze do 18 let.

Dětská lékařka Petra Čamborová diagnostikuje malé pacienty ve zlínské krajské nemocnici také v revmatologické ambulanci. „Dřív byla některá onemocnění čistě záležitostí dospělých, dnes už je ale zaznamenáváme i u dětí. Nejde jen o kostní nemoci, ale obecně o systémové autoimunitní nemoci jako revmatoidní artritida, sklerodermie, dermatomyozitída a další, které se objevují i u čím dál mladších pacientů. V revmatologické ambulanci pátrám po systémových nemocech, diagnostikuji děti z celého Zlínského kraje a k centrové léčbě je pak odesílám ke specialistům do Brna. Děti s vrozenými kostními nemocemi z celé Moravy však jezdí přímo k nám,“ dodává jediná dětská osteoložka ve Zlínském kraji.

Obecně se dětští lékaři v Krajské nemocnici T. Bati ve Zlíně shodují, že stoupá počet dětí s různými autoimunitními onemocněními. Například Crohnova choroba byla vždy záležitostí dospělých, nyní ji však mají také dvouleté děti. Roli podle nich hraje prostředí i způsob života. Děti mají málo pohybu a nemají správnou výživu. Stoupá také počet matek, které v kojeneckém věku dětí cíleně odmítají preventivní programy.

Mgr. Dana Lipovská, tisková mluvčí KNTB