
ČR - Šéf hnutí ANO Andrej Babiš je nadále veden v registračních protokolech Státní bezpečnosti (StB) jako tajný spolupracovník v kategorii agent. Ve středu o tom informovala slovenská agentura SITA s odkazem na mluvčího Ústavu paměti národa (ÚPN) Michala Mikloviče, podle kterého z dohody o smíru uzavřené loni mezi Babišem a slovenským ministerstvem vnitra nevyplývají pro ústav žádné povinnosti.
„Ústav paměti národa nemůže být žalován za informace uvedené v registračních protokolech StB a nemá vědomost o tom, že by Andrej Babiš vedl jiné soudní řízení vůči Slovenské republice za jeho evidenci v registračních protokolech StB,“ zdůraznil Miklovič.
Slovenské ministerstvo vnitra loni na podzim s Babišem uzavřelo smír ve sporu o ochranu osobnosti týkající se neoprávněné evidence ve svazcích StB a tento smír soud schválil. Ministerstvo tehdy uznalo, že český expremiér byl v dokumentech někdejší československé tajné policie StB neoprávněně evidován jako její agent pod krycím jménem „Bureš“ a s StB vědomě nespolupracoval. Babiš se zavázal, že nebude vůči státu uplatňovat nároky na náhradu škody ani nemajetkovou újmu a vezme zpět stížnosti u Evropského soudu pro lidská práva.
Babiš se již léta snažil u slovenských soudů dosáhnout verdiktu, že je v dokumentech StB neoprávněně veden jako její agent. V roce 2012 v souladu s tehdejší praxí slovenských soudů zažaloval ÚPN, který na Slovensku spravuje svazky StB. Ústavní soud ale o pět let později, kdy zrušil dřívější verdikty krajského i nejvyššího soudu v Babišův prospěch, toto pravidlo prolomil. Ústavní soud tehdy ovšem neuvedl, kdo má být žalovanou stranou. Později soudy rozhodly, že Babiš měl žalovat slovenské ministerstvo vnitra, a nikoliv ÚPN.
V roce 2019 pak ústavní soud zrušil ještě další rozhodnutí krajského i slovenského nejvyššího soudu, které naopak Babišovu žalobu ve zmíněné kauze zamítly; příslušný senát to zdůvodnil tím, že obecné soudy neurčily, kdo má být ve sporu žalovaným. Právě řešení této otázky, a nikoliv samotné oprávněnosti evidence Babiše v dokumentech StB bylo hlavním tématem, kterým se pak slovenské soudy zabývaly.
Archivní dokumenty uvádějí, že Babiš se v roce 1980 stal důvěrníkem StB a o dva roky později ho podle nich ke spolupráci s tajnou policií coby agenta s krycím jménem Bureš získal nadporučík StB Július Šuman. Ten ale při projednávání Babišovy žaloby u okresního soudu prohlásil, že tato informace není pravdivá a že Babiš k StB naverbován nebyl. Slovenský ústavní soud ve verdiktu z roku 2017 zpochybnil věrohodnost bývalých příslušníků StB, kteří u obecných soudů vypovídali v Babišův prospěch a jejichž výpovědi byly tehdy považovány za klíčové.
Dominika Machová