„Rajchl je jedna z nejlepších akvizic Moskvy.“ Bývalý premiér udeřil, lépe bychom to neřekli  
„Rajchl je jedna z nejlepších akvizic Moskvy.“ Bývalý premiér udeřil, lépe bychom to neřekli  
foto: Miroslav Kemel

ČR - „Rajchl je jedna z nejlepších akvizic Moskvy. Ten se jim fakt vyplatí.“ Bývalý premiér Mirek Topolánek tímto komentářem na síti X ostře reagoval na další televizní vystoupení poslance Jindřicha Rajchla. Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel jeho vystoupení přímo ve studiu CNN Prima NEWS zakončil ironickou poznámkou: „Po debatě dostanete SMS z Kremlu: ‚Výborně, pane Rajchle.‘“

Důvodů, proč podobné poznámky zaznívají, nabízí poslanec Jindřich Rajchl dostatek. Když prezident Petr Pavel vyzval vládu, aby výdaje na obranu zvýšila nad dvě procenta HDP, Rajchl jeho názor označil za irelevantní. Prezident podle něj „není náš nadřízený“ a občané se podle něj ve volbách jednoznačně vyjádřili proti vyšším výdajům na obranu. Pozoruhodná byla i jeho argumentace kolem nákupu zbraní:

„V tuto chvíli uzavírat zbrojní kontrakty je naprosto nemoudré. V situaci, kdy tady máme dva vojenské konflikty, ve kterých se spotřebovává obrovské množství munice, tak logicky jsou nejvyšší ceny.“

Rajchl dlouhodobě zpochybňuje naše spojenecké závazky v rámci NATO. V dubnu například prohlásil, že Babišovo ujištění o plnění závazků vůči NATO není žádný konkrétní závazek, ale jen „diplomatické prohlášení“. Zároveň prosazuje jakési jednání s Ruskem, o které Rusko nejeví žádný zájem a dál systematicky ničí a devastuje sousední zemi. Jen včera sociálními sítěmi otřáslo video, na němž se ruští vojáci pochlubili zabitím mladého chlapce na kole, kterého usmrtil útočný dron. To je na Ukrajině v podstatě každodenní realita.

Rajchl ostatně ruskou propagandu nepřipomíná pouze ve svých postojích k válce. Na sociálních sítích například tvrdil, že každý, kdo by hlasoval pro přijetí Ukrajiny do EU, je vlastizrádce. Podle něj by členství Ukrajiny znamenalo konec českého zemědělství, obrovský nárůst kriminality, nárůst přenosných nemocí a pro Českou republiku „naprostou katastrofu“. Je to takový koktejl strašení, že by se za něj nemusel stydět ani autor řetězového e-mailu po pěti pivech. 

Jenže problém není pouze v tom, jak extrémní postoje Rajchl zastává, na to už jsme si u něj bohužel zvykli. Stejně výmluvné je, jakým způsobem zachází s lidmi, kteří si jeho názory dovolí zpochybňovat. Když ho redakce DVT letos v dubnu požádala o rozhovor, odpověděl na Facebooku, že jsou „prasata, šmejdi, výkaly a šašci“. Když se ho redaktorka zeptala, zda považuje takový slovník za adekvátní v komunikaci s novináři, přišla další perla: „Já rád nazývám věci pravými jmény.“

DVT podle něj představuje médium „absolutně neobjektivní“, které „vůbec nerozumí žurnalistice“. A pak přišel vrchol: „Vy jste pro mě odpad a žumpa a nemám nejmenší důvod vám zvyšovat sledovanost.“

V červnu zase ostře zaútočil na novinářku Zuzanu Černou poté, co kritizovala jeho vystoupení na jednání zdravotního výboru. Označil ji mimo jiné za „amatérskou aktivistku“, „profesionální bonzačku“ a „gigantické tupelo“. Pod jeho příspěvkem se následně objevily i výhrůžky smrtí.

Jedna z nich už definitivně překročila hranici politické hádky. Okresní soud v Děčíně letos v srpnu uložil muži za veřejné podněcování k trestnému činu půlroční podmínku a peněžitý trest 10 tisíc korun. Výhrůžka byla zveřejněna právě pod Rajchlovým příspěvkem o Černé. A tady se dostáváme k pozoruhodnému paradoxu.

Rajchl některá média označuje za odpad, šmejdy a žumpu. Jiná média ho přesto znovu a znovu zvou do vysílání. A on jejich pozvání pochopitelně rád přijímá. Je to velmi výhodná pozice. Kritická média lze označit za nepřátelská a současně využívat média, která mu poskytují prostor, jako bezplatnou politickou tribunu. Těžko očekávat od vládní koalice, že takového člověka umravní. Ale je vcelku nepochopitelné, že jeho nehorázné výroky mu stále nezavírají dveře do vysílání velkých médií.

Protože Rajchl není jen internetový křikloun. Je místopředsedou Výboru pro obranu Poslanecké sněmovny. Člověk, který zpochybňuje význam vyšších výdajů na obranu, označuje uzavírání zbrojních kontraktů v době války za „naprosto nemoudré“, relativizuje ruskou hrozbu a prosazuje bratření s krvavým režimem Vladimira Putina, přitom stojí ve vedení parlamentního orgánu, jehož úkolem je zabývat se obranou a bezpečností České republiky.

A zatímco Rajchl mluví o tom, kdo je vlastizrádce, kdo je odpad a kdo nerozumí žurnalistice, měli bychom se ptát na něco podstatnějšího: komu slouží politika, kterou jako místopředseda sněmovního výboru pro obranu prosazuje? Topolánkův závěr zní jasně: „Rajchl je jedna z nejlepších akvizic Moskvy.“

K tomu netřeba nic víc dodávat. 

Marek Wollner