ČR - Tomio Okamura se rozhodl připomenout veřejnosti, že dějiny jsou důležité. A že je potřeba ctít jejich hrdiny. To je bezesporu záslužné. Jenže při letošním vzpomínání na 17. listopad předvedl tak originální interpretaci událostí roku 1939, že by nad ní patrně zpozorněli i autoři alternativních učebnic dějepisu.
V přímém vysílání České televize prohlásil třetí nejvyšší ústavní činitel České republiky, že se v listopadu 1939 čeští studenti hrdinně postavili „nacistickému odboji“.
Ano, čtete správně. Nacistickému odboji.
Čekal jsem pokračování, že německá okupace byla vlastně protinacistickým povstáním, že studenti na Hlávkově koleji představovali nebezpečnou kontrarevoluční buňku, kterou musela německá odbojářská moc v zájmu evropského míru zlikvidovat a že hrdinní parašutisté Gabčík s Kubišem nebyli nic jiného než obyčejní teroristé, kteří zlikvidovali vysoce postaveného odbojáře Heydricha.
Historie je totiž v Okamurově podání zjevně pružná disciplína. Předsedovi poslanecké sněmovny je zjevně „šumák“, že 17. listopad 1939 byl důsledkem brutální nacistické represe proti českým studentům, že po demonstracích a pohřbu Jana Opletala nacisté uzavřeli české vysoké školy, že stovky studentů odvlekli do koncentračních táborů a devět studentských představitelů popravili.
Právě tohle přece ví každý Čech a měl by to vědět i rodák z Tokia, toho času stojící v čele české poslanecké sněmovny. Zvlášť když se tak rád dovolává vlastenectví, národní hrdosti a historických tradic. Ne japonských, ale českých.
Jenže u Okamury je vlastenectví jen dobře použitelná politická rekvizita. Vytáhne se, když je třeba oslovit publikum, přidá se pár vznešených slov o národu, hrdinech a tradicích, a zbytek už se nějak odříká. Jestli přitom nacisté skončí v odboji je už jen nepodstatný detail. Není to poprvé, kdy se u Okamury velká slova míjejí s jejich obsahem. Rád se ohání vlastenectvím, ale z moci své funkce dělá všechno pro to, aby naše země neměla odpovídající obranu. Plná ústa frází a skutek utek…
Teď si při vzpomínce na jednu z nejtragičtějších kapitol českých spletl okupanta s obětí. Očekávám, že příští rok nám vysvětlí, že 28. října slavíme vznik Rakouska-Uherska a 8. května si připomínáme kapitulaci českého odboje.
U Okamury člověk zkrátka nikdy neví. Mluví rád, často, hodně a většinou naprosto zbytečně. Tentokrát ale dokázal, že ona přezdívka Pitomio, u níž Nejvyšší soud v roce 2023 rozhodl, že je přípustnou politickou karikaturou, mu prostě sedne jako ulitá.
Pavel Šmejkal







