Polsko, Evropa, Rusko – „Jsem z Gdaňska,“ začal polský premiér Donald Tusk své vystoupení při připomínce 87. výročí sovětského vpádu do Polska, které připadlo na čtvrtek 17. září. Hned poté zmínil událost z května 1939, která podle něj dodnes představuje varovnou lekci pro Evropu. „V květnu 1939 se jistý francouzský politik, budoucí nacistický kolaborant, ptal na stránkách francouzského tisku, proč umírat za Gdaňsk. O několik měsíců později umírala celá Evropa. Těm, kteří dnes říkají, že to není naše válka, připomínám tuto lekci z historie,“ řekl Tusk s narážkou na ruskou agresivní válku proti Ukrajině.
Oním francouzským politikem byl Marcel Déat, který v květnu 1939 publikoval v tisku text s titulkem Mourir pour Dantzig? – „Umírat za Gdaňsk?“. Déat se později stal jedním z nejvýraznějších francouzských kolaborantů s nacistickým Německem. Tusk ale nezůstal pouze u připomínky předválečné debaty. Ve svém projevu přešel přímo k 17. září 1939 a sovětskému útoku na Polsko.
„Před osmdesáti sedmi lety, 17. září 1939, za úsvitu, když polští vojáci již dva týdny bránili vlast před německým agresorem, udeřila z východu Rudá armáda. Stalin nám zasadil ránu do zad, když porušil pakt o neútočení. Totalitní režimy si mezi sebou rozdělily svobodnou zemi, naši vlast,“ připomněl Tusk.
Jeho připomínka roku 1939 byla také varováním proti představě, že válka Ruska proti Ukrajině je pouze záležitostí Ukrajinců. Německo a Sovětský svaz přitom před začátkem druhé světové války uzavřely pakt Molotov–Ribbentrop, jehož tajný protokol rozdělil sféry vlivu ve východní Evropě a připravil podmínky pro rozdělení Polska mezi obě totalitní mocnosti.
Do této historické paralely zasadil Tusk také své současné varování před Ruskem. V následném vystoupení v Sejmu už Tusk přešel od historické připomínky ke konkrétnímu varování založenému na informacích zpravodajských služeb. Podle nich může Moskva v dalších měsících stupňovat hybridní útoky proti zemím, které podporují Ukrajinu, včetně Polska. Mluvil o dronech, sabotážích, dezinformacích a možných provokacích, jejichž cílem může být testování soudržnosti NATO.
Polsko čelí nejvážnější bezpečnostní hrozbě od konce druhé světové války a situace dál eskaluje. S tímto varováním vystoupil polský ministr…
Zatímco Tusk hovořil především o historické zkušenosti Polska a o současné bezpečnostní hrozbě, ministr zahraničí Radosław Sikorski zvolil v Sejmu mnohem ostřejší tón. Rusku vzkázal: „Už nikdy zde nebudete vládnout. Ani v Kyjevě, ani ve Vilniusu, ani v Rize, ani v Tallinnu, ani v Kišiněvě. Máte málo země? Jedenáct časových pásem a stále vám to nestačí? Věnujte se lepší správě toho, co podle mezinárodního práva leží v rámci vašich hranic.“
A přidal ještě narážku na Vladivostok: „Místo fantazírování o opětovném dobytí Varšavy se starejte o to, zda udržíte Chajšen-wej. Rusko tuto válku nemůže vyhrát.“ Chajšen-wej je čínský historický název Vladivostoku. V poznámce polského ministra zahraničí je slyšet narážku na stále hlubší závislost Ruska na Číně. Zatímco Kreml sní o dobývání území na západě, mohl by kvůli své vlastní slabosti a závislosti na Pekingu přijít o území na Dálném východě.
Rusko podle tajných služeb plánuje hybridní útoky s použitím dronů a raket na státy podporující Ukrajinu, včetně Polska. Ve čtvrtek…
Tuskův projev ale stál především na jiné myšlence: že otázka „proč umírat za Gdaňsk?“ není jen historickou vzpomínkou. Zazněla v době, kdy se část Evropy snažila přesvědčit sama sebe, že konflikt s Hitlerem se jí netýká. O několik měsíců později už byla ve válce celá Evropa. Tusk tuto větu připomněl těm, kteří dnes říkají, že ruská válka proti Ukrajině „není naše válka“.
V neděli ruský dron podle ukrajinských úřadů zasáhl lokomotivu osobního vlaku směřujícího do Varšavy, na soupravu zaútočil pouhé dva kilometry od polských hranic ve stanici Jahodyn. Jiný bezpilotní letoun zasáhl čerpací stanici necelý kilometr od hraničního přechodu Jahodyn-Dorohusk.
Marek Wollner
