ČR - „Nevíte, jestli už to premiér na své pumpě zastropoval na 35 korunách? Neměl jsem to štěstí jet kolem,“ rýpl si europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Je to totiž až komické. Zatímco Babiš veřejně tlačí na ostatní pumpaře kvůli vysokým cenám, Babišova pumpa v Průhonicích rozhodně není žádným vzorem. Jak upozornil bývalý eurokomisař za ANO Pavel Telička, prodává paliva za ceny, které patří k nejvyšším v okolí.

„Pojďme poodkrýt pokličku pokrytectví,“ napsal na Facebooku Telička. „Tentokrát Andreje Babiše. A to hned ve dvou rovinách.“ Bývalý eurokomisař za ANO patří k zakladatelům hnutí, ale se stranickou politikou se před lety rozešel. Telička pokračuje: „Zatímco vlády v řadě zemí přijímají konkrétní opatření ke snížení cen paliv (naposledy třeba Polsko), v Česku se premiér zmůže maximálně na video. Politika přes videa – tedy spíš na efekt než reálně. Pokrytectví poprvé.“

A podruhé? „Podívejte se na ceny paliv v Průhonicích. Pumpa patří firmě IMOBA ze skupiny Agrofert. I kdybychom přistoupili na pohádku o svěřenských fondech, premiér by bez problému mohl vyslat signál, aby šla příkladem. Nešla – ani teď, ani dřív. Nafta je tam mezi nejdražšími, zhruba o 4 Kč víc než u EuroOilu.“

Součástí jeho příspěvku je ceník paliv v Průhonicích a okolí. Ve čtvrtek, kdy Telička psal svůj příspěvek, stála nafta na „Babišově pumpě“ 49,90 Kč. O pár set metrů dál, třeba v Čestlicích, byla o tři koruny levnější. Ano, Babišova pumpa stojí na dálnici. Jenže právě proti „drahým dálnicím“ sám brojí, když jde o ostatní.

Připomeňme jeho vlastní slova směrem k velkým hráčům: vyzýval sítě jako Orlen a MOL, aby „nezneužívaly situace“, mluvil o „nehorázné“ ceně 51,90 Kč za naftu a odhadoval jejich marže na deset korun. Takže cena 49,90 Kč za naftu u jeho pumpy už nehorázná není? Babiš má jen jednu čerpací stanici, ne celou síť. Jenže pointa je jinde: jeho vlastní podnik se chová úplně stejně jako ti, které kritizuje. Když to dělají ostatní, je to kartel. Když on, je to v pořádku.

Sám se ptá, proč mají pumpy mimo dálnice o tři koruny nižší cenu – a označuje to za „neakceptovatelné“. Dokonce naznačuje podezření na kartel na hlavních tazích a vyzývá antimonopolní úřad k akci. Jenže odpověď na stejnou otázku u jeho vlastní pumpy už nezaznívá. Babiš tradičně požaduje morálku od ostatních, zatímco sám si jede podle vlastních pravidel. A ty znějí: co je doma, to se počítá.

Ironií je, že jeho vládu dohnala situace, kterou sám politicky zneužíval za vlády Petra Fialy. Tehdy po začátku ruské agrese na Ukrajině tlačil na zastropování cen – klidně za cenu zásahu do státního rozpočtu. Dnes, kdy ceny tlačí nahoru konflikt na Blízkém východě, už tak radikální není. Ani v případě, kdy by to stálo peníze z rozpočtu jeho vlády, ani když jde o zisky z jeho vlastní „čerpačky“ – „firmy IMOBA“, které patří například i farma Čapí hnízdo.

Je to učebnicové pokrytectví. Ale u Babiše pořád stejná písnička.

Marek Wollner