ČR – Chápu, že už vyhlížíte z okna diktátora Vladimira Putina, ale ne každý je tak prohnilý jako vy, vpálil známý starosta Tetína na Jičínsku Matěj Hlavatý (STAN) lídryni komunistického hnutí Stačilo! Kateřině Konečné. Ta se na sociálních sítích pochlubila tím, že by velmi ráda nakupovala plyn z Ruska. Podle ní totiž v opačném případě hrozí, že se dva miliony lidí v Česku ocitnou na hranici chudoby.
„Ano, chci si připlácet za plyn, kterým nefinancuju agresory, co peníze místo na lepší život svých lidí cpou do zbraní a verbování dětí do války proti svobodnému a demokratickému světu,“ okomentoval slova šéfky komunistů Konečné starosta Hlavatý. „Chápu, že vy už vyhlížíte z okna teroristy z Íránu a diktátora Putina, ale ne každý je tak prohnilý jako vy,“ dodal ostře.
Reagoval tak na výrok Konečné, které se zřejmě stále nelíbí, že se Česko stalo nezávislým na ruském plynu. „Pokud se mě ptáte, jestli třikrát tak drahý plyn z Ameriky, nebo třikrát levnější plyn z Ruska, tak já říkám, že ho velmi ráda budu nakupovat z Ruska,“ prohlásila komunistka na sociální síti. Podle ní si Česko bez ruského plynu ničí ekonomiku, průmysl a dvěma milionům lidí hrozí život na hranici chudoby. „To se teď bohužel bude dít ve chvíli, kdy je ten plyn předražený,“ strašila Konečná.
Trh s plynem je přitom po krizových letech 2022 až 2023 opět stabilizovaný. Cena plynu na burze se například koncem letošního července pohybovala okolo 33 eur za megawatthodinu. Oproti zmiňovaným letům energetické krize, které vyústily dokonce zastropováním cen, jde o poměrně příznivé hodnoty. Například v srpnu roku 2022 se jedna megawatthodina prodávala za sumu okolo 300 eur, tedy zhruba 7300 korun.
Česká republika byla dlouhá léta téměř zcela závislá na ruském plynu. Po invazi Ruska na Ukrajinu v roce 2022 začala vláda Petra Fialy (ODS) diverzifikovat zdroje a zajišťovat dodávky z jiných států. Na konci loňského roku se pak Česko stalo na Rusku zcela nezávislé. „Skutečnost, že se Česká republika zbavila závislosti na dovozu ruského plynu, považuji za historický krok pro naši bezpečnost a za klíčový úspěch mé vlády,“ řekl na začátku prosince premiér Fiala.
Hlavním vstupním bodem se stalo Německo, odkud k nám proudí plyn především z Norska a LNG terminálů pro zkapalněný zemní plyn. „Žádný náklad plynu, který jsme takto dovezli, nepochází z Ruska, ale ze Spojených států, Norska či afrických zemí. To byla od začátku naše podmínka ve smlouvách s dodavateli,“ přiblížil Fiala. Česko si za tímto účelem pronajímá kapacitu v nizozemském Eemshavenu. Od roku 2027 by měl čtvrtinu české spotřeby zajišťovat plyn z terminálu Stade u německého Hamburku.
„Bylo to nutné, protože jsme do té doby patřili mezi státy, jež si odmítaly připustit, že se kvůli ruským surovinám mohou snadno změnit v rukojmí. Rusko energetickou závislost evropských zemí naplno využívalo, ať už šlo o ceny, nebo o možnost zastavení dodávek,“ vysvětlil ministerský předseda.
Kroky vlády v této oblasti pochválil nedávno například politolog Michael Drašar z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle něj přinesla ruská agrese proti Ukrajině řadu výzev v oblasti mezinárodní politiky. „Což je oblast, která by se dala považovat za největší úspěch této vlády: upevnění pozice České republiky v rámci EU i NATO, následování havlovského odkazu v zahraniční politice, úspěšné zvládnutí předsednictví v Radě EU, stejně tak i snaha zbavit zemi energetické závislosti na Rusku,“ vysvětlil.
Jan Pánik
