ČR – Historici zjistili, že během střetů s okupanty v srpnu 1968 zahynulo 137 civilistů. Stali se obětí střelby, nehod a požárů. Celkově si pak podle komunistů takzvaná bratrská pomoc vyžádala do června 1991, kdy zemi opustil poslední ruský okupant, 406 životů. To je skutečná, krvavá bilance. A pak přijde jeden z těch, kteří režim po srpnu udržovali, a řekne si: „Hmm, výročí. Ideální příležitost, abych si vzal do úst svobodu a naději.“
Přesně to udělal již po několikáté Andrej Babiš. „Dnes je to 57 let od invaze vojsk Varšavské smlouvy. Tento den by měl být připomínkou toho, co znamená ztráta svobody a naděje, a také vzpomínkou na všechny oběti nejen srpnových dnů, ale i celého režimu. Tak jim, prosím, chvilku věnujte,“ oznámil nám slavnostně. Je to dojemné, až by se chtělo plakat, kdyby to neříkal člověk, který sám svobodu pomáhal cupovat na kousky.
Představte si, že by na tryznu přišel kat a začal filozofovat o tom, jak moc to asi jeho oběť bolelo, když sekal. Nebo kdyby se Hitlerův proslulý propagandista Joseph Goebbels vetřel na pietu v Resslově ulici za padlé parašutisty.
Babiš jen opět dokázal, že má zkrátka hroší kůži. A navíc i ta je ještě zbytnělá. Registrovaný agent komunistické StB, jehož vláda se opírala o KSČM, nás varuje před ztrátou svobody. A ještě před volbami, po nichž hodlá spolupracovat s převlečenými komunisty v hnutí Stačilo! a s nahnědlými „národovci“ z dalších spolků. Jako kdyby zloděj varoval lidi před kapsáři, a přitom si majetnicky hladil vlastní kapsu.
A jeho „svoboda“? Ano, tu opravdu důsledně hájil. Tedy pro sebe. Evropské dotace tekly do Agrofertu jako Vltava po jarním tání, Pandora Papers odhalily vilky ve Francii zaplacené přes offshory, Čapí hnízdo ukázalo, jak vypadá kreativní účetnictví. Ale nebojte, Andrej vás ochrání před nesvobodou, přidá důchodcům a zařídí mír a klid na práci. Jen je potřeba, abyste mu na to znovu naletěli u volební urny.
Je to smutná groteska. Babiš kázající o obětech komunismu je asi tak uvěřitelný, jako kdyby se Marie Antoinetta stala patronkou polních pekáren. Že mu to PR tým napsal neutrálně? Moc ne, protože tam nešikovně připsal „oběti celého režimu“. To se u poslušného agenta, který režimu oddaně sloužil, trochu nehodí, protože ve vzduchu visí otázka, kolik z toho režimu on sám vytěžil…
Naštěstí přišel třeba Marek Ženíšek, ministr pro vědu, výzkum a inovace z TOP 09 a Babišovi vzkázal, aby raději mlčel. „Kovaný bolševik jako vy by v tenhle den měl aspoň mlčet. Vrátil jste komunistům, kteří nás po okupaci normalizovali, moc a klidně to uděláte zase,“ vpálil Babišovi ministr.
Svoje Babišovi v reakci vzkázal i trefný glosátor politiky Jiří Lobkowicz. „Miliardář, který byl registrován jako agent StB pod krycím jménem Bureš, se teď staví do role morální autority. Jak může někdo, kdo byl členem Komunistické strany Československa a jehož vláda se opírala o podporu KSČM – poprvé od roku 1989 – kázat o obětech režimu? … Babišovi jde o moc, ne o paměť. Jeho slova o obětech jsou prázdná, protože on sám byl součástí systému, který svobodu ničil – a teď ji ničí korupcí a populismem. Místo chvilky ticha by měl věnovat chvilku sebezpytu,“ napsal Lobkowicz.
Když pak ještě někdo připomněl, jak ho lidé před sedmi lety u rozhlasu vypískali, když se již tehdy snažil přiživit na mrtvých obětech okupace, je to už jen poslední skládačka tragikomického obrazu. Prostě absurdní kabaret, kde hlavní role patří muži, který má tu drzost mluvit o svobodě, zatímco jeho skutečným motorem je vždycky jen a jen vlastní prospěch a kapsa.
Hanba? Ano. Ale u něj už je to taková druhá kůže.
Pavel Šmejkal
