Češi a průměrný intelekt? Höschl měl pravdu. Masivní podvody na internetu odhalují skutečnou hrozbu
Češi a průměrný intelekt? Höschl měl pravdu. Masivní podvody na internetu odhalují skutečnou hrozbu
Zejména sociální sítě jsou zrcadlem na hloupost. Stačí si jen přečíst reakce diskutujících pod nějakými stupidními hoaxy nebo průhlednou konspirační teorií a je jasné, že pod inteligenčním průměrem se klidně může nacházet i 60 procent populace. foto: acct.edu.in

ČR – Renomovaný psychiatr Cyril Höschl před lety šokoval tvrzením, že polovina české populace má podprůměrný intelekt a každý sedmý je alkoholik či duševně nemocný. Dnes se ukazuje, že jeho slova nebyla přehnaná, spíš varovná a až nepříjemně pravdivá.

Když renomovaný psychiatr Cyril Höschl v 90. letech napsal, že „zhruba polovina obyvatel této země má podprůměrný intelekt“ a „každý sedmý občan je debilní, dementní nebo alkoholik“, byl obviněn z arogance a elitářství. Jenže co když nemluvil z patra, ale z nitra své odborné praxe ? A co když měl vlastně pravdu a společenská realita je ještě horší ?

Zrcadlo společnosti, které se nikomu nechce vidět
Kolektivní sebeobraz českého národa je často postaven na pýše, humoru a údajné „selskosti“. Ale pod touto skořápkou bublá realita, o které se nahlas nemluví. Češi jsou národem s jednou z nejvyšších spotřeb alkoholu na světě. Každoročně se prochlastá přes 14 litrů čistého alkoholu na hlavu. Podle odborníků je kolem 1 milionu lidí v Česku ohroženo závislostí na alkoholu. Tleskáme tomu jako „národní tradici“ a poplácáváme se po zádech. Kdyby podobně pil jakýkoliv jiný národ, byl by označen za ztracený.

Vzdělání jako kulisa, ne realita
V mezinárodních srovnáních nevypadá Česko zle, ale za průměrnými čísly se skrývá hlubší problém: školství mechanické, odtržené od reality, kde se biflování zaměňuje za myšlení. Kritické uvažování se neučí, není žádoucí. Výsledek? Společnost neschopná analyzovat informace, snadno manipulovatelná, hladově konzumující zjednodušené narativy a dezinformace, jednoduše okradatelná i přes telefon či internet.

Höschl tvrdil, že velká část populace uvažuje v dichotomiích, dobro/zlo, my/oni, pravda/lež. Tento způsob myšlení je základem populismu a nenávistných kampaní. Ne náhodou je Česko úrodnou půdou pro konspirační teorie, antiintelektualismus a internetové lynče. Když se objeví komplikovaný problém, společnost volá: „někdo za to může!“ místo: „pojďme to pochopit.“

Polovina národa slabší duchem? Možná i víc
Je to nepopulární říct nahlas, ale čísla hovoří jasně. Pokud polovina národa vykazuje podprůměrné výsledky v základní gramotnosti, a zároveň roste počet lidí věřících nesmyslným hoaxům, nelze předstírat, že problém neexistuje. Stovky milionů korun ročně mizí z účtů důvěřivých Čechů, kteří naletí telefonním podvodníkům nebo falešným e-shopům často jen proto, že nerozumí základním bezpečnostním zásadám online prostředí. Nejde o výsměch, jde o varování. Společnost, která rezignuje na rozum, je zranitelná vůči manipulaci, strachu a chaosu.

Neomlouvejme si realitu. Mluvme o ní
Höschl nebyl neuctivý, byl upřímný. A právě tahle upřímnost dnes chybí. Místo urážení se nad nepříjemnými diagnózami bychom je měli přijmout a léčit. Česká společnost potřebuje víc sebeúcty ale hlavně víc sebereflexe. Alkohol, pasivita, konzum a odpor k názorové náročnosti nás pomalu ubíjejí.

Höschl jen držel zrcadlo. Otázka zní: máme odvahu se do něj opravdu podívat?

PETEHE