Vsetín – Letní období zvyšuje poptávku po salátech a lehkých jídlech, což se projevuje i v nemocničním jídelníčku. Stravovací provoz ale nezapomíná ani na tradiční valašské suroviny: zelí, brambory, pohanku, jáhly či brynzu. Připravovaný VALAŠSKÝ DEN má dát příležitost nejen ochutnat tradiční jídla či jejich kombinace, ale také připomenout důležitost někdy opomíjených potravin, které mají významný přínos pro lidské zdraví.
Valašský den je naplánován na úterý 16. září 2025. „Pro zaměstnance nemocnice i pacienty bez dietních omezení připravíme valašskou česnečku, vepřovou panenku s trnkovou omáčkou a smaženými zemákovými šiškami, vepřo zelo s domácím špekovým knedlíkem, pečený pohankový bochánek se sýrem a hřiby či bramborový „placek“ plněný kyselým zelím a brynzou. Ochutnat mohou také trnkový jáhelník – zapékaný jáhlový nákyp se švestkami, vlašáky a přepuštěným máslem,“ informovala vedoucí stravovacího oddělení Eva Maliňáková.
Pohanka královnou zdravé výživy
Ostatně na Valašsku se odjakživa tradovalo, že „zemáky a zelé“ jsou živobytí celé. Kromě brambor a zelí se pěstovala pohanka a trnky, a to nejen na slivovici. Jedly se jáhly, chovaly se ovce, vyráběla brynza. Na některé z pokrmů se s nástupem světových kuchyní neprávem pozapomnělo, ale nyní se opět vracejí na „nutriční“ výsluní. „Pohanka v posledních letech zaznamenala renesanci a stala se královnou zdravé výživy. Tato přirozeně bezlepková potravina je nutričně i dieteticky výživná, lehce stravitelná, obsahuje široké spektrum aminokyselin. Hodí se do polévek, kaší, pomazánek, salátů, rizot, k zapékání nebo jako příloha k masu či zelenině,“ vysvětlila vedoucí nutriční terapeutka Jana Šerá, DiS. Pohanka má vysoký obsah vlákniny a nízký glykemický index. „To znamená, že se její sacharidy vstřebávají pomalu a nezpůsobují prudké výkyvy hladiny cukru v krvi, což je prospěšné jak pro diabetiky, tak i pro osoby, hlídající si svou tělesnou hmotnost,“ dodala Jana Šerá.
Připomenula, že semena pohanky obsahují celou řadu nutričně významných látek s přínosem pro lidské zdraví (draslík, fosfor, vápník, železo, měď, mangan, zinek, vitaminy skupiny B, E, cholin a rutin). „Pohanka je ceněna pro vysoký obsah rutinu, hlavně v nati, slupkách a semenech. Rutin má léčivý účinek na cévy celého organismu. Vrací jim pružnost a spolu s vitaminem E léči chorobné cévní změny,“ uvedla vedoucí nutriční terapeutka. Upozornila také na velké množství zinku, který posiluje obranyschopnost sliznic, zejména v chřipkovém období. Dále snižuje krevní tlak, hladinu cholesterolu, uklidňuje žaludeční vředy a zmírňuje problémy křečových žil. Nejlepší přílohou k pohance je čerstvá zelenina, protože rutin ve spolupráci s vitaminem C snižuje riziko trombózy, infarktu či mozkové mrtvice.
Zelí podporuje zdraví kostí a posiluje imunitu
Mnoho zdravotních benefitů má i zelí, ať už syrové nebo kysané. „Je nízkokalorickou potravinou, sto gramů červeného zelí má jen 22 kcal, u bílého je to jen trošku více (25 kcal na 100 g). Přitom má vysoký obsah vlákniny, která zajistí dlouhodobý pocit sytosti. Je bohaté i na vitamíny – zejména C, K a skupinu B, ale také minerály – vápník, hořčík, draslík,“ vyčíslila vedoucí nutriční terapeutka. Zelí pomáhá posilovat imunitu, zlepšuje trávení, snižuje hladinu cholesterolu, podporuje zdraví kostí a může mít i protirakovinné účinky. Kysaná verze zelí je významným zdrojem probiotik, baktérií prospěšných pro střevní mikroflóru.
Vysoce nutričně hodnocena je také brynza, která je označována za „probiotický poklad“. Obdobně bodují i jáhly, které jsou bezlepkovou potravinářskou surovinou, vzniklou loupáním prosa. Vzniklé žluté kuličky se používají vařené v řadě tradičních pokrmů, například k přípravě sladkého i slaného jáhelníku, kaše či škubánků.
Ing. Lenka Plačková, tisková mluvčí, PR, Vsetínská nemocnice a.s.
