ČR - „Započal jsem proces ohřevu, bohužel se mi podařilo usnout,“ přiznal ve výpovědi na policii Ján Foltán, obsluha reaktoru v chemičce DEZA ve Valašském Meziříčí. Klíčová výpověď u soudu zapadla a dnes už ji pan Foltán nezopakuje. Je mrtvý. Pět let od největší ekologické katastrofy na řece Bečva je příležitostí ukázat, jak byl případ od první chvíle zmanipulovaný, aby nepoškodil jednoho z podezřelých – chemičku DEZA Valašské Meziříčí, která patří holdingu Agrofert Andreje Babiše.
Výpověď pana Foltána je zaznamenaná v policejním spise, do kterého jsme měli možnost nahlédnout. Soud ve Vsetíně, který případ řešil, nezaujala. Je to jeden z mnoha důkazů, že kauza největší ekologické havárie na Bečvě měla dopředu určeného viníka. Situací v DEZE, která stojí přímo u Bečvy, se vyšetřování nezabývalo. Místo toho se od počátku zaměřilo na deset kilometrů vzdálenou rožnovskou firmu Energoaqua a jejího majitele Oldřicha Havelku. Toho soud nakonec zprostil viny.
Utajená výpověď
O havárii, která v chemičce DEZA nastala bezprostředně před vznikem ekologické katastrofy, tedy v noci 20.září, informoval jako první Deník Referendum. Chemička DEZA tuto havárii zatloukala a později bagatelizovala jako provozní událost. Výpověď obsluhy reaktoru, pana Foltána, jak ho zaznamenala policie, je ovšem v příkrém rozporu s veřejnými prohlášeními mluvčího Agrofertu Karla Hanzelky. A bylo to ještě horší. Místo aby se policie vydala po stopě jednoho z podezřelých – tedy do chemičky DEZA – začala zájmy fabriky hájit. Jejím zaměstnancům přijela zkontrolovat telefony. Policisté zjišťovali, jestli někdo z nich nemluvil s reportéry z Deníku Referendum. I tyhle skandální informace jsou součástí policejního spisu.
Usnul jsem v jednu v noci
Nejdříve je potřeba si říct, co pan Foltán vlastně na DEZE dělal. Měl na starost filtraci chemikálií v kaustifikační jednotce. To je jednoduše řečeno reaktor, v němž se mísí jedovatá látka fenol s vodou a sodou. Reaktor se musí ohřát na 90 stupňů celsia, aby vznikl požadovaný produkt – louh. Zbytek, tedy filtrát, se odváží na chemickou skládku. Obsluha, v tomto případě pan Foltán, měl hlídat, aby teplota reaktoru nepřesáhla oněch 90 stupňů. Jenže onu osudnou noc během směny usnul.
„Díky únavě jsem opomenul uzavřít ohřev reaktoru,“ přiznal vsetínské policii. “Usnul jsem v jednu v noci, probudil jsem se až ve 2:30.“ Probuzení pro něho bylo kruté. „Reaktor byl ve stavu, že opravdu vařil, respektive pěnil,“ líčil pan Foltán policii, „což zapříčinilo, že vytékal vrchem.“ Část vypěněných jedů podle jeho tvrzení zachytila betonová vana, která obepíná reaktor pro případ havárií.
Jenže Foltán přiznává, že značná část reaktoru přetekla i z betonové vany a dostala se na volné prostranství, na chodník před reaktorem. Chemička DEZA havárii nejprve tutlala. Neinformovala o ní podle zákona a místo havárie o ní mluvila jako o provozní události. S tím se bez dalšího prověřování smířili i vyšetřovatelé případu.
Z výpovědi přímých svědků, ale i z mnoha listinných důkazů dnes plyne, že orgány státní správy i samosprávy, policie a nakonec i vsetínský soud, spolupracovaly na tom, aby DEZA, chemička šéfa hnutí ANO, vyšla z kauzy co nejméně pošramocená. Přesně tak, jak ve svém veřejném prohlášení určil ministr životního prostřední Richard Brabec, který pár dní po ekologické katastrofě prohlásil: „Smyčka se utahuje kolem rožnovské firmy Energoaqua.“
Ne litry, ale kubíky
V souladu s tímto prohlášením postupovali i Brabcovi podřízení z České inspekce životního prostředí. Protože ve vyústi z lagun plavaly živé ryby, DEZU okamžitě vyloučily z řady podezřelých. Tutlaná havárie však ukazuje, že jedovaté látky mohly laguny obejít a dostat se do řeky jinou cestou. Pan Foltán do policejního protokolu přiznal, že kvůli jeho nepozornosti uniklo z reaktoru zhruba šest kubíků látky. Něco málo zachytila vana, ale celkový objem reaktoru obsahuje 25 kubíků. Podle Foltána v reaktoru po nehodě zůstalo osmnáct kubíků. Reportéři Deníku Referendum se domnívají, že pan Foltán číslo podhodnotil, mluví až o dvanácti kubíkách uniklého jedu. Z těchto jednoduchých čísel lze ovšem snadno vyloučit, že šlo o pouhé stovky litrů, jak uváděli zástupci firmy DEZA.
Nebyly to kyanidy
Mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka zároveň tvrdil, že uniklá látka nebyla toxická a nemohla ryby zabít. To je ovšem v rozporu s tvrzením odborníků. Fenol je jedovatá látka. Rybáři navíc u řeky cítili zápach chloru, který se běžně používá k neutralizaci toxických látek. To potvrdil i přírodovědec Jakub Hruška z Akademie věd, který pokus s chlorem a dalšími látkami provedl přímo s místními rybáři. Nejen na základě tohoto pokusu se domnívá, že ryby nezabíjely kyanidy. Těch se totiž v řece našlo jen malé množství. Chlórem se jedovaté látky rozkládají, což naznačuje odbornou sanaci jedů během havárie.
Případ se musí znovu otevřít
„Případ by se měl znovu otevřít,“ říká šéfredaktor Deníku Referendum Jakub Patočka. „Kdyby tady byla vůle, mohla se tragédie po příchodu nové vlády znovu vyšetřit. Doufal jsem, že ministerstva pod vedením Víta Rakušana a Pavla Blažka zajistí, aby se případ dostal do kvalifikovaných rukou, jenže to se nestalo.“ Klíčový svědek – pan Foltán – už sice bohužel nežije, ale podle Patočky v DEZE stále pracuje řada lidí, kteří ví, co se onu osudnou noc před ekologickou katastrofou stalo.
O dalších podezřelých okolnostech případu budeme dále informovat.
Marek Wollner
