Rožnov – V letošním roce si připomínáme 176. výročí narození prvního prezidenta Československé republiky, Tomáše Garrigue Masaryka. Při této příležitosti bude na Masarykově náměstí v Rožnově pod Radhoštěm od 4. do 31. března volně přístupná výstava mapující Masarykovy stopy ve veřejném dění. V neděli 15. března pak proběhne ve Společenském domě beseda T.G. Masaryk v české paměti s historičkou Masarykova ústavu a Archivu AV ČR Dagmar Hájkovou, která v září loňského roku v Lánech rozpečetila tajemnou obálku, která měla obsahovat Masarykova poslední slova.
„Jsem moc rád, že se nám podařilo ve spolupráci s Muzeem T. G. M. v Rakovníku a Národním archivem připravit originální výstavu zachycující osobnost prezidenta Masaryka na fotografiích, pohlednicích, obrazech, sochách, poštovních známkách, knihách a kresbách. Těšíme se také na besedu s paní Hájkovou, která se o Masaryka dlouhodobě zajímá a vydala čtivou a přehlednou knihu T. G. Masaryk v kostce,“ uvedl Jakub Sobotka, autor výstavy a ředitel pořádající kulturní agentury Téčko.
Masaryka do vysoké politiky poslali Valaši. Jeho cestě na Pražský hrad předcházela kandidatura za Valašský kraj do říšského sněmu v letech 1907 a 1911. Dne 23. května 1907 byl zvolen poslancem říšské rady za takzvaná valašská města. Mandát poslance, ale i dlouhodobě budované mezinárodní intelektuální sítě, mu otevřely cestu do zahraničí, kde mohl reprezentovat budoucí zamýšlený samostatný stát a zasadit se takto o jeho vznik.
S jeho odkazem se můžete potkávat na řadě míst nejen na Valašsku, jak v názvech ulic a náměstí, tak ve formě památníků a soch ve veřejném prostoru. Jeho myšlenky jsou zachyceny v literatuře. Základ tvoří Masarykova vlastní díla a legendární trilogie Hovory s T. G. Masarykem od spisovatele Karla Čapka.
Velké množství informací je k vidění v Muzeu T. G. Masaryka v Lánech. Byl často zobrazován na historických fotografiích, dobových pohlednicích, poštovních známkách i na obrazech významných umělců.
Masarykův důraz na humanitu, pravdu a osobní odpovědnost formoval charakter první republiky a dodnes představuje měřítko, podle něhož lze hodnotit kvalitu veřejného života. Jeho vliv na společenské dění byl zásadní. Kultivoval veřejnou debatu, podporoval vzdělanost a zdůrazňoval roli kritického myšlení. V politice prosazoval realismus místo ideologických vášní a zdůrazňoval, že demokracie je diskuse, nikoli boj o moc bez pravidel.
„Masaryk je součástí naší kulturní paměti a žije svůj vcelku intenzívní druhý život. Jakým způsobem se proměňovala interpretace jeho odkazu po jeho smrti a jak jej vnímáme dnes? Proč vzbudilo tolik zájmu otevření obálky s údajnými Masarykovými posledními slovy? To vše bude tématem mé besedy v Rožnově pod Radhoštěm,“ přibližuje Dagmar Hájková z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR.
19. září 2025 se otevřel kus historie. V Lánech se rozpečetila tajemná obálka, kde měla být poslední slova Tomáše Garrigua Masaryka. Pět stránek s textem převážně v angličtině ale nakonec podle odborníků pochází již z roku 1934, kdy si Tomáš Garrigue Masaryk myslel, že umírá. Jeho úvahy zaznamenal syn Jan.
Vzácnou obálku dostal Národní archiv v roce 2005 od Antonína Suma, který byl jedním z osobních tajemníků ministra zahraničí Jana Masaryka. Poslední slova prezidenta Osvoboditele se několikrát stěhovala. Obálka putovala například do Anglie a Skotska či do Francie. Po sametové revoluci se pak začal rozsáhlý archiv Masarykových postupně vracet do Česka.
MěÚ Rožnov
