Vsetín – Stačí chvíle a horské údolí se může proměnit v místo ničivé zkázy. Voda, kamení a led se dají do pohybu a nespoutaná síla přírody smete vše, co jí stojí v cestě. Jak takové katastrofy vznikají? Dokážeme je předvídat a můžeme před nimi ochránit lidské životy? O tom bude ve středu 11. listopadu od 17 hodin povídat na zámku Vsetín geomorfolog Akademie věd ČR Jan Klimeš (na snímku).

Letos v srpnu došlo v Nepálu k bleskové povodni, již zapříčinil obrovský sesuv ledu a půdy do řeky Chusumdo Tsangpo. Ničivá vlna zabila přes tisícovku lidí, dalších více než sedm tisíc utrpělo zranění a celková škoda přesáhla 30 miliard korun. „Tato katastrofa znovu připomněla, jak nebezpečné mohou být přírodní procesy ve vysokých horách. Toto prostředí se navíc v poslední době mění, protože ledovce ustupují a půda, která byla po staletí zmrzlá, začíná tát,“ uvedla kurátorka přednášky Ludmila Brousilová.

Tragédii v Nepálu i příběhy jiných velkých katastrof způsobených sesuvy půdy ve vysokých horách rozebere uznávaný geolog Jan Klimeš z Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR. „Přiblíží, co lidé o podobných hrozbách věděli v minulosti a jaká je situace dnes. Dozvíme se například i to, jak nám pomáhají současné moderní technologie a proč je důležité rozlišovat mezi vědeckými poznatky a zavádějícími tvrzeními, která se kolem přírodních katastrof šíří,“ dodala Brousilová.

Pokud vás téma zajímá, rozhodně si do kalendáře poznačte i středu 25. listopadu, kdy na zámku Vsetín proběhne beseda s geologem Ivo Baroněm, tentokrát o stopách katastrof na Valašsku vzniklých v souvislosti se zemětřeseními.

Další podrobnosti o obou akcích najdete na www.muzeumvalassko.cz nebo na Facebooku a Instagramu Muzeum regionu Valašsko @muzeumregionuvalassko.

Jiří Koňařík, propagační pracovník Muzea regionu Valašsko