Rožnov – Má hluboký, podmanivý a na první poslech nezaměnitelný zvuk. Fujara, tradiční slovenský dechový nástroj, který se zrodil v prostředí pastýřské kultury, se v posledních desetiletích dostává i k posluchačům daleko za hranicemi Slovenska. Už na konci září se s ní budou moci seznámit také návštěvníci a účastníci mezinárodního workshopu Setkání s fujarou ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm.

Ve dnech 26. a 27. září 2026 se zde potkají zkušení hráči, výrobci nástrojů i lidé, kteří fujaru možná nikdy předtím nedrželi v ruce. Pod vedením tří lektorů – Boba Rychlíka, Alexandera Králika a Radima Zenkla – se budou účastníci učit základy hry i pokročilejší techniky. Program doplní práce s dalšími tradičními nástroji a v neděli odpoledne také závěrečné vystoupení v Janíkově stodole.

Když tón vychází z vlastního dechu

Právě možnost si fujaru skutečně vyzkoušet považuje za jednu z největších předností workshopu Bob Rychlík. „Máte rádi krásný a relaxující tón fujary? Ještě silnější zážitek budete mít, když ten tón bude vycházet z vašeho dechu! Přihlaste se na kurz základů hry na fujaru ve Valašském muzeu v přírodě!“ zve zájemce. Rychlík přitom patří k osobnostem, které pomohly dostat fujaru z prostředí středoevropské lidové kultury také k publiku ve Spojených státech. Je multiinstrumentalistou a mezinárodně uznávaným hráčem a pedagogem, který se věnuje fujaře, koncovce a dalším alikvotním flétnám. V USA i Evropě pořádá workshopy, vystupuje a věnuje se propagaci tohoto tradičního nástroje.

Jeho cesta k fujaře je přitom spojená s osobním vztahem ke středoevropské kultuře. Bob Rychlík se narodil v tehdejším Československu a v roce 1983 odešel s rodinou ze země. Od roku 1984 žije v Marylandu. Hudbě se věnoval už od dětství – hrál na kytaru, banjo a klavír a později také vyučoval kytaru a banjo. K fujaře se postupně dostal jako k nástroji, který mu umožnil znovu navázat na kulturní kořeny.

Dnes ji naopak pomáhá představovat americkému publiku. Každoročně například vyučuje kurzy fujary a koncovky na Common Ground on the Hill při McDaniel College v Marylandu, kde působí od roku 2011.

Jeho zkušenosti přitom sahají od folklorních festivalů až po prestižní kulturní instituce. S fujarou vystupoval například v Library of Congress, Kennedy Center, na World Flute Convention nebo na TEDxNaperville. V roce 2017 zde ve své přednášce „Fujara and Freedom“ spojil příběh nástroje se svou vlastní životní a hudební cestou.

Fujara může znít i mimo folklor

Právě překračování hranic mezi tradiční a současnou hudbou spojuje Rychlíka také s Radimem Zenklem. Ten je známý jako multiinstrumentalista, který se pohybuje mezi řadou hudebních žánrů a nástrojů. K fujaře se přitom dostal už jako dítě. Když mu bylo přibližně osm let, navštívil s rodiči Slovensko a na salaši slyšel hrát baču. „Byl to pro mě nezapomenutelný zážitek. O skoro 30 let později, když už jsem hrál na irskou píšťalku, jsem si na to vzpomněl a řekl si, že bych to na fujaru taky rád zkusil,“ vzpomíná Zenkl.
Svou první fujaru si koupil na lidových slavnostech a podle svých slov jí po několika pokusech doslova propadl. „Hra na fujaru je velice naplňující pocit, který trvá dodnes.“

Zenkl už byl u předchozích dvou ročníků rožnovského Setkání s fujarou, v letech 2008 a 2016.

„Jsem moc rád, že se koná další ročník a že se ho můžu opět zúčastnit, jako lektor i hráč.“

Ve své výuce se chce zaměřit na začátečníky i pokročilé. Ti, kteří s fujarou začínají, se naučí její správné držení, práci s dechem, tvorbu tónu, základní prstoklady a jednoduché melodie. Zkušenější hráči se mohou věnovat například ozdobám, trylkům, prstovému vibrátu, náročnějším melodiím, improvizaci nebo údržbě nástroje. „Ať se ničeho nebojí, kvalitní nástroje tam budou k zapůjčení a o vše ostatní se postarají trpěliví lektoři,“ vzkazuje začátečníkům.

Od hráče k mistrovi výroby

Třetí výraznou osobností workshopu je slovenský hráč a výrobce fujar Alexander Králik. Jeho příběh je s nástrojem spojený více než čtyři desetiletí.
První fujary a píšťaly si mohl osahat při svém prvním nácviku v souboru Poľana v roce 1984. Brzy poté dostal svou první velkou píšťalu a později fujaru. Už tehdy začal přemýšlet o tom, že si jednou vlastní nástroj vyrobí.
„Prvé fujary a píšťaly som mohol ‚ochytať‘ na mojom prvom nácviku v súbore Poľana v roku 1984. Vtedy som ešte nevedel, že to bude už na celý život.“
První dřevo na vlastní nástroje si připravil už v zimě 1984–1985. První dvě fujary pak dokončil v roce 1997. Od té doby se výrobě věnuje systematicky.

Pro svou práci používá především dřevo černého bezu, které nechává dlouhé roky vysychat. Některé kusy dřeva v jeho zásobách jsou staré dokonce několik desítek let. „Preto, aby drevo bolo dokonale suché robím fujary z materiálu schnúceho minimálne sedem rokov. Okrem bazy som už vyrobil aj fujary z javora, jaseňa a agátu.“
Na otázku, co rozhoduje o kvalitě zvuku, má jednoduchou odpověď: „V prvom rade kvalitné drevo, ostré nástroje a obrovská trpezlivosť.“

V roce 2025 získal titul Mistr lidové umělecké výroby. Přesto výrobu nástrojů stále považuje především za svůj koníček. „Udělení titulu Majster ľudovej umeleckej výroby je preto znakom toho, že moju prácu si všimli aj iní a vnímajú ju ako kvalitnú a zároveň potrebnú pre šírenie tradičnej ľudovej kultúry.“

Tradice, která se dá předávat dál

Králik se zároveň snaží, aby výroba a hra na tradiční nástroje nezůstaly pouze záležitostí několika odborníků. Organizuje školy výroby píšťal a fujarek a také kurzy hry.
Podle jeho zkušenosti o tradiční řemeslo projevují zájem lidé velmi rozdílného věku – od dětí až po seniory.
Podobně vidí budoucnost fujary i Radim Zenkl. Podle něj je důležité, aby se tradiční nástroje dostávaly k dnešním posluchačům také mimo klasický folklór.
„Co nejvíc na ně veřejně hrát a nahrávat, nejenom v lidové muzice, ale i v jiných žánrech. S kolegou Ondrou Kozákem je například zapojujeme i do bluegrassu.“

A právě propojování kultur a hudebních stylů je jedním z témat, které se výrazně objevuje také u Boba Rychlíka. Na fujaru hraje tradiční slovenský repertoár, ale zároveň pro ni komponuje a propojuje její zvuk s kytarou, klávesami i dalšími nástroji. Jeho profil na Maryland State Arts Council například zmiňuje také jeho dlouholetý zájem o americké akustické blues a experimentování s hraním blues na koncovku.

Nejen fujara

Účastníci rožnovského workshopu se navíc nesetkají pouze s jedním nástrojem. Součástí programu budou také koncovka, dvojačka, jednoručka, trombita a další příbuzné nástroje. „Koncovka je vlastně taková malá fujarka bez prstových dírek. Má vyšší zvuk a je to ten nejjednodušší nástroj této lidové řady,“ vysvětluje Zenkl.
Koncovce se dlouhodobě věnuje právě také Rychlík. Ve svém pedagogickém působení ji představuje jako další cestu k poznání světa slovenských alikvotních fléten.

Závěr patří hudbě

Celé Setkání s fujarou vyvrcholí v neděli 27. září v 15 hodin v Janíkově stodole. Návštěvníci se mohou těšit nejen na samotnou fujaru, ale na pestrou přehlídku tradičních nástrojů a hudebních přístupů.Radim Zenkl slibuje „pestrou směs hudebních žánrů z různých časových období“ a představí také svůj téměř čtyřmetrový alpský roh, který si pořídil loni. Alexander Králik pak upozorňuje, že závěrečné vystoupení nebude jen přehlídkou zkušených muzikantů. Prostor dostanou i samotní účastníci workshopu. „Účastníci sa môžu predviesť, čo sa naučili, a to, kde sa môžu dostať vďaka snahe a cvičeniu hry, im zase predvedieme ja, Bob a Radim.“

Aby fujara nezůstala jen v muzeu

Fujara je dnes součástí nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Pro její budoucnost je ale podle Alexandera Králika důležité především to, aby zůstala živou součástí hudby. „Aby fujara a jej hudba nezostali len zápisom v nehmotnom kultúrnom dedičstve UNESCO, ale aby to pokračovalo aj po nás.“
A právě k tomu může přispět i setkání v Rožnově. Zkušenosti slovenského výrobce, českého multiinstrumentalisty a českého rodáka žijícího ve Spojených státech ukazují, že jedna tradiční píšťala může spojovat Slovensko, Moravu, Čechy i Ameriku a zároveň folklór s moderními hudebními žánry. A možná není potřeba fujaru nejprve dlouho poslouchat. Stačí ji vzít do ruky a nadechnout se.

Jak říká Bob Rychlík: „Ještě silnější zážitek budete mít, když ten tón bude vycházet z vašeho dechu.“
Setkání s fujarou se uskuteční 26.–27. září 2026 ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Workshop proběhne ve Valašské dědině, účastnický poplatek činí 800 Kč a fujary jsou pro výuku zajištěny. Veřejnosti je určeno také závěrečné vystoupení v Janíkově stodole v neděli 27. září od 15 hodin, které je pro návštěvníky muzea zdarma.

Simona Lukášová