Vsetín – Hlavním úkolem Antibiotického střediska, které funguje při oddělení lékařské mikrobiologie (OLM) Vsetínské nemocnice, je omezit nadužívání a nesprávné používání antibiotik, cílem je racionální antibiotická léčba i profylaxe - ochrana před nemocí. V souvislosti s Evropským antibiotickým dnem jsme se zeptali primáře MUDr. Jana Tkadlece na nejčastější dotazy, s kterými se na něj lékaři z oddělení obracejí, a které situace spolu konzultují. A jak v diagnostice pomáhá moderní technika, kterou mají na oddělení lékařské mikrobiologie k dispozici.
„Nejčastěji se na mne obracejí intenzivisté z ARO nebo jednotek intenzivní péče, ať již chirurgického oddělení nebo interního spojeného lůžkového fondu, ale také ambulantní specialisté, ortopedi, chirurgové, praktičtí lékaři pro dospělé a pediatři,“ sděluje primář MUDr. Jan Tkadlec a pokračuje: „Zajímá je vhodnost antibiotické léčby u konkrétního pacienta, jaká zvolit antibiotika (baktericidní či bakteriostatická), případné alternativy, v jakých dávkách a četnosti antibiotika používat, zda a kdy léčbu vysadit.“ Poradenství se podle něj týká samozřejmě i lokálních antibiotických přípravků: mastí, krémů, kapek a podobně. „Ale i zde opět zdůrazňuji jako hlavní zásadu adekvátní a uvážlivé používání antibiotik ve všech lékových formách, při celkové i lokální léčbě,“ dodává.
Moderní technika, kterou mají na oddělení k dispozici, je podle primáře obrovským přínosem pro jejich práci. „Ať již se jedná o přístroje pro přímou diagnostiku, mezi něž řadíme především hmotnostní spektrometr a multiplexní PCR systém. Oba nám umožňují časné určení patogenu a následně cílenou antibiotickou léčbu v případě bakteriálních infekcí či naopak omezení zbytečného podávání antibiotik u virových infekcí,“ zdůrazňuje a dodává: „Pro nepřímou diagnostiku máme rovněž moderní přístroje ke stanovení protilátkové aktivity u různých patogenů. Dokážeme určit hladiny protilátek u mnoha různých infekcí, ať již se jedné o hepatitidy, HIV, lues, boreliózu, klíšťovou encefalitidu, infekční mononukleózu, chlamydie, mykoplazmata, chřipku, covid-19, toxoplazmózu, spalničky a jiné.“
Informací o používání antibiotik je na internetu dostatek, zapotřebí je ale zvýšit povědomí o narůstající rezistenci. „Tím, že budeme používat antibiotika uvážlivě a zodpovědně, zabráníme šíření rezistence k antibiotikům a zachováme jejich účinnost i pro příští generace,“ shodují se odborníci.
Antibiotika se dělí podle mnoha různých hledisek (dle chemické struktury, mechanismu účinku, antibiotického spektra a podobně), ale nejčastěji rozlišujeme mezi široko- a úzkospektrými podle toho, na jaké bakterie působí. V ideálním případě proto lékař zjistí původ infekce pomocí mikrobiologického vyšetření a podle jeho výsledku předepíše nejvhodnější typ. Rozhodně neplatí, že nejlepší antibiotikum je to, které účinkuje na nejvíc bakterií. V případě běžných a obvykle nezávažných infekcí je vhodné použít antibiotika s co nejužším spektrem účinku. Důvodem je zacílit
na nejpravděpodobnější či prokázané původce infekce a ochránit přirozenou mikroflóru lidského těla. Paušálního používání širokospektrých antibiotik bychom se měli pokud možno vyvarovat. Širokospektrá antibiotika se nasazují pouze v dobře odůvodněných případech, protože mohou mít více nežádoucích účinků (například ničí i užitečné bakterie, tzv. mikroflóru) a současně přispívat k rychlejšímu vzniku rezistentních kmenů.
Stejně tak by první volbou neměla být tzv. třídenní antibiotika s obsahem azitromycinu, která jsou v současné době u pacientů oblíbená. Mnoho lidí si myslí, že tato antibiotika na tělo působí pouze po dobu jejich užívání. To je však omyl, protože účinná látka v třídenních antibioticích ovlivňuje bakterie i řadu dnů poté, co antibiotikum již neužíváme. Podrobnosti a další informace na www.antibiotickarezistence.cz.
Ing. Lenka Plačková, tisková mluvčí, PR, Vsetínská nemocnice a.s.
