Český ministr zahraničí, sociální demokrat Lubomír Zaorálek, vyrazil do komunistické Číny posílit vzájemný dialog a prohloubit spolupráci ve všech ohledech, zejména pak v obchodu. A vše dopadlo náramně dobře. Stačilo jen prohlásit a podepsat, že Tibet je neoddělitelnou součástí čínského území a že Češi v budoucnu už nebudou Číňanům do podobných záležitostí, jako jsou lidská práva, nikdy kafrat.
Česká pravice a Zelení Zaorálkovu misi ihned označili za servilní vlezdoprdelismus, ústup od tradičních demokratických hodnot a šmelinaření s lidskými právy.
Prezident Miloš Zeman naopak sociální demokraty a konečně i celou vládu pochválil za realistický postoj. „Přál bych si, aby taková politika byla aplikována i vůči jiným zemím, nikoli pouze vůči Číně,“ prohlásil Zeman na tiskové konferenci a mimo mikrofon poznamenal, že česká diplomacie by měla podobně přistupovat např. i ke KLDR, Kubě nebo Bělorusku.
„Podívejte se, nevážení páni žurnalisté, copak lidských práv se někdo nají?“ zeptal se pateticky Zeman a vytáhl z jedné kapsy saka jitrnici a ze druhé půllitr slivovice. „Nu, vidíte, mlčíte, tak já vám to teda řeknu - nenají a ani nenapije!“
Ministr Zaorálek navíc už i domluvil vzájemné návštěvy prezidenta Zemana a premiéra Sobotky v Pekingu a Číňanů na Hradě. Šéf české diplomacie Zaorálek byl tak nadšen vřelým přijetím čínských soudruhů a pochvalou prezidenta Zemana, že prohlásil, že si i při příští návštěvě zase obleče Maovu uniformu a navíc, aby projevil dobrou vůli, si nechá aspoň dočasně operativně zešikmit oči.
Rozradostněn z diplomatického úspěchu v Zemi středu a ze skutečnosti, že česko-čínské vztahy vstoupily do nové etapy, je i ministr průmysl a obchodu Jan Mládek, který je z meziročního růstu HDP Číny, založeném na otrokářském systému, zcela fascinován. „To je tím, že nemusí živit ty parazitující živnostníky, jako my!“ prohlásil sociálně demokratický expert přes ekonomii a dodal: „Od Číny bychom toho mohli mnoho okopírovat, třeba například... to kopírování!“
Výsledky Zaorálkovy návštěvy bouřlivě vítají i čeští komunisté, kteří mají Tibeťany za náboženské tmáře a Dalajlámu za mezinárodního štváče. KSČM by si představovala ještě mnohem těsnější vazby s čínskými soudruhy, které má v mnoha ohledech za velký vzor. Zamlouvá se jí především čínské politické uspořádání, kdy jsou jednotlivé partaje ustájené ve Sjednocené frontě čínského lidu, v jejímž čele stojí Komunistická strana Číny. „Je to optimální a roky prověřený model. Nikdo se nehádá a neprotestuje, a když, tak naposled v životě. A všichni mají práci, dokonce i malé děti, jelikož radostně budují komunismus,“ zatesknil po starých pořádcích Miroslav Grebeníček.
Komunistická poslankyně Marta Semelová, známá zejména obhajobou Klementa Gottwalda, sovětské okupace v roce 68 a schvalováním popravy Milady Horákové, obdivuje nejvíce aktivní dialog Komunistické strany Číny s opozicí dle starého dobrého hesla „Kdo nejde s námi, jde proti nám“. „Tam se nikdo neptá, kam zmizel nějaký opozičník či rozvratník nebo proč byl ten či onen zrádce bez soudu zastřelen. V Číně je aspoň pořádek a tak to má být, protože budování komunismu jako nejspravedlivějšího společenského řádu je správné, jak říkali už dávno soudruzi Marx, Lenin a Stalin,“ říká nadšeně nejradikálnější soudružka ze stalinistického křídla KSČM osnující plány na politický převrat. „Voličů máme dost a tajných sympatizantů, kteří se po listopadu vetřeli do všech možných stran, ještě víc. Však oni zase přilezou ke křížku,“ spoléhá stalinistka na pověstné české kabátnictví, vyčuranost a politický turismus.
„A až se chopíme demokratickou revoluční cestou opětovně moci, využijeme cenných zkušeností čínských soudruhů a zatočíme s pravicí, středem i vlažnou levicí, zkrátka sekneme každého, kdo se nám postaví!!!"
květen 2014
