Se skutečně revolučním objevem v oblasti třídění odpadů a hledání obnovitelných zdrojů  přišli němečtí vědci z mnichovské univerzity. Podařilo se jim recyklovat moč náruživých konzumentů alkoholických nápojů.
   „Budoucnost je v recyklaci,“ tvrdí průkopník nekonvenčních vědeckých postupů profesor Helmuth Fritz, který ke svým  závěrům dospěl v jedné z bavorských pivnic. „Když jsem každý večer viděl, kolik hektolitrů piva nenávratně mizí v hospodských pisoárech, uvědomil jsem si, že v kanalizaci končí cenná surovina, kterou lze poměrně snadno zpracovat a znovu konzumovat.“
   Podle vedoucího laboratoře Fritzova výzkumného týmu Hanse Trottelmanna jde o jednoduchý chemický proces. „Některé látky extrahujeme a jiné zpětně dodáme,“ tají podrobnosti Trottelmann. „Štamgasti totiž zhruba po prvních pěti pivech začínají v podstatě fungovat jako průtokové ohřívače. U těchto osob je recyklace podstatně jednodušší, než např. u jedinců, kteří konzumují jägermaister a zapíjejí ho vínem.“
   Objev vzbudil v samotném Německu ihned vlny kladných i záporných reakcí. „Dneska chce pan profesor pít pivo vyrobené z moči, zítra přijde s bochníkem vyrobeným z kravince. Je to krajně nechutné a obrací se mi z toho žaludek,“ říká učitel estetiky a etiky Hans Kakoschka a dodává: „Pokud profesor Fritz hodlá popíjet výměšky bavorských opilců, nemohu mu v tom bránit, ale jako estét musím kategoricky prohlásit, že je dobytek!“
   Profesor Fritz však má se svým objevem i horlivé zastánce. „Naši klienti v rámci urinoterapie také pijí moč a to bez jakékoliv úpravy. Nevím, nakolik jim chutná, ale léčebné výsledky jsou nezpochybnitelné,“ tvrdí např. alternativní léčitel a amatérský urinolog Klaus Blume a upozorňuje, že popíjení této odpadní kapaliny má i vedlejší pozitivní účinky na lidské zdraví. „Například pan Johan Baumhaus po požití pouhých dvou decilitrů ranní uriny zvracel tak dlouho a usilovně, že z něj vypadl i žlučový kámen o velikosti slepičího vejce!“
   Fritzův objev má však i svůj nesporný ekonomický rozměr. Kupř. právě Česká republika, pyšnící se nejvyšší spotřebou piva na světě, by z Fritzova objevu mohla značně profitovat.
   „Pivo je nesmírně důležitá komodita na tuzemském trhu a její recyklace by mohla nastartovat českou ekonomiku,“ potvrzjuje provládní makroekonom a premiérův poradce pro věci ekonomické  Jindřich Bakule, který pisoárům v restauracích připisuje značný ekonomický potenciál. „Jakožto obnovitelné zdroje jsou české mušle významnějším objevem než např. solární kolektory nebo vodní turbína,“ tvrdí odvážně Bakule. „Pokud se experiment osvědčí i u nás, doženeme Francii a USA do tří až pěti let. A když nám mezitím někdo ze Západu řekne, že česká ekonomika je stejně v hajzlu, tak mu dáme klidně za pravdu.“