Si Ťin-pching po hrátkách s luskounem. Charlie Hebdo si opět nebere servítky
Si Ťin-pching po hrátkách s luskounem. Charlie Hebdo si opět nebere servítky
Obálka nového vydání satirického časopisu. foto: Charlie Hebdo

Svět, Čína - Jsou tomu tři měsíce, co Číně krvácely city kvůli karikatuře národní vlajky, kdy dánské noviny nahradily původní hvězdy za kresby koronavirů. Proslulý satirický časopis Charlie Hebdo zašel ještě dál. Sáhl Číně na prezidenta.
   Hlavní stranu čísla s titulkem „Čína – říká nám opravdu všechno?“ doplnil časopis karikaturou čínského prezidenta v objetí ohroženého luskouna. Intimnější vztah mezi dvěma živočišnými druhy pak prozrazuje i doprovodné video. Uspokojené pokuřování cigarety během polehávání pod společnou dekou má být metaforou pro intimitu mezi čínským prezidentem a „tajemným“ luskounem, který může či nemusí být prapůvodcem rozšíření viru do zbytku světa.
   Obálka časopisu přímo zpochybňuje důvěryhodnost čínských údajů, zvládnutí epidemie a vůbec role Si Ťin-pchinga coby vůdce jedné z nejmocnějších zemí světa. Tichý souhlas s karikaturou vyjádřili lidé na facebookové stránce redakce nejméně 8 tisíci lajky a 4 tisíci sdíleními.
   Není to poprvé, co si francouzský časopis a Čína nekáply do noty. V roce 1976, kromě úmrtí Mao Ce-tunga, došlo také k zemětřesení v Tchang-šanu. Vyžádalo si až 650 tisíc obětí. Charlie Hebdo na neštěstí reagoval karikaturou se slovy: „Zemětřesení v Číně. Horší než komunismus to být nemůže.“
   7. ledna 2015 pak zažila Francie jeden z největších útoků na svobodu slova, kdy bratři Kouachiovi vtrhli do redakce a za pomoci automatických zbraní a granátometu jako pomstu za karikatury s muslimskou tématikou zabili 12 lidí a dalších 10 zranili. Útok před pěti lety propagandistický aparát čínské komunistické strany neodsoudil, naopak jej využil jako varování před svobodou slova a Charlie Hebdo si vypůjčil jako odstrašující případ. Státní tisková agentura Sin-chua tehdy napsala: „Charlie Hebdo byl několikrát terčem protestů, a dokonce i pomstychtivých útoků kvůli kontroverzním karikaturám. Omezení svobody projevu by měla existovat. Pokud lidé své vyjadřování budou omezovat a respektovat ostatní, na světě se bude dít méně tragédií.“
   Autorkou poslední kresby je Corinne Reyová, známá pod přezdívkou Coco. Během útoku na redakci v Paříži schovaná pod stolem přihlížela zastřelení dvou svých kolegů. Ona i její malá dcera byly teroristy zajaty a pod pohrůžkou zastřelení po ní chtěli znát heslo pro vstup do budovy.
   Očekávaná reakce čínské strany na sebe ale tentokrát nechává čekat. Karikaturu zmínila pouze hongkongská média, která připomínají nedůvěru zemí v počty oficiálně zmiňovaných obětí koronaviru. Na čínský „protiútok“ v podobě minimálně rozzlobeného dopisu tak svět zatím čeká se zatajeným dechem.
    Po vydání „zhanobené“ vlajky dánskými novinami Jyllands-Posten zaslala asijská velmoc Dánsku prohlášení, kde karikaturu popsala jako „urážlivou pro Čínu“ a „zraňující pocity čínského lidu“. „Vyjadřujeme silné pobouření a požadavek, aby Jyllands-Posten a (autor) Niels Bo Bojesen napravili chybu a veřejně se čínskému lidu omluvili,“ stálo v oznámení čínské ambasády v Kodani.
Čína chce omluvu za koronaviry na vlajce. Dánové ctí svobodu slova
   Omluvy se ale Dánsko zdráhá. Premiérka Mette Frederiksenová naopak vyzdvihla dlouholetou tradici svobody slova, tisku i kreseb. „Nemohu k tomu říct víc než to, že máme v Dánsku velmi, velmi silnou tradici nejen svobody slova, ale také satirických kreseb. A v tom budeme pokračovat i nadále. Pozice Dánska je prostě dána a to měnit nebudeme,“ řekla tehdy na setkání Sociálnědemokratické strany.
Svůj postoj vůči Číně vyjadřují za pomoci obrazového materiálu i další země. Jejich forma se na první pohled jeví jako ironická. Jenže není.
Nová dominanta Bělehradu
Například v Srbsku se objevil billboard s podobiznou čínského prezidenta s nápisem „Děkujeme, bratře Si.“ O umístění billboardu se postaral provládní bulvární deník s naprosto vážným úmyslem. Tímto způsobem chtělo Srbsko poděkovat Číně za poskytnutí pomoci v podobě šesti čínských lékařů v Bělehradě. Sám srbský prezident svou vděčnost zemi potvrdil políbením čínské vlajky.
Daniela Kučerová