ČR - Poslanec Filip Turek opět potvrdil, že nemá úctu ani k naší historii, ani k lidem, ani k vlastní zemi a jeho mentální úroveň je srovnatelná s konzumentem řetězových e-mailů. Svým pondělním výrokem na Národní třídě, že sametová revoluce v roce 1989 byla organizována a řízena KGB a Michailem Gorbačovem, se ukázal jako ubohý konspirátor, který si plete dějiny se svými fantasmagoriemi. Směšná figurka uplácaná v kuchyni u Klausů je dokonalým symbolem doby, kdy se z kanálů do politiky derou intelektuální trosky, které by před třiceti lety nepustili ani ke koštěti. Jestli tohle není varování, tak už nic.

Nemuseli bychom znát Turkovy údajné rasistické a nenávistné příspěvky na sociálních sítích, hajlování, porušování zákonů ani přifouknuté úspěchy ve formulových závodech, kde dokázal porazit pouze patnáctileté dítě a hobby jezdce. Není třeba připomínat ani jeho schůzky s diplomaty autoritářských režimů, hrozby vůči zaměstnanci saúdskoarabské ambasády, vyhrožování novinářům či obvinění z údajného znásilnění, které vznesla jeho bývalá partnerka, abychom si udělali obrázek, že hlavní tvář Motoristů je bezcharakterní postavička stvořená pro méně bystré voliče.

K takovému závěru by bohatě stačilo Turkovo pondělní vyjádření na Národní třídě, kam kandidát na šéfa české diplomacie ve vznikající vládě Andreje Babiše z nějakého nepochopitelného důvodu dorazil popírat odvahu studentů a urážet památku 17. listopadu.

„Pro mě je to významný svátek, který si připomínám každý rok,“ prohlásil Turek v rozhovoru pro CNN Prima News nedaleko památníku 17. listopadu, kde byl podle svých slov poprvé jako „student mateřské školky s rodiči“. Lídra Motoristů prý ale překvapuje „naivita toho, že tu revoluci udělali studenti, a ne Gorbačov a KGB, protože je jasné, že to byla řízená věc“. Pokud existuje okamžik, kdy se potvrdí něčí absolutní dno, pak jsou to právě tyto výroky.

Turek tím nepopírá jen sametovou revoluci. Popírá samotnou možnost občanské odvahy. Neschopnost uvěřit, že lidé mohou jednat spontánně, beze strachu, z vlastního přesvědčení, odhaluje jeho hlubší problém. Tedy to, že on by toho sám nikdy schopen nebyl.

Lídr Motoristů předvedl to, co svým chováním v posledních měsících ukazuje každým gestem, výrokem, příspěvkem na sociálních sítích i výrazem. Že jeho politická identita nestojí na programu, odbornosti ani konzistentních postojích, ale na neustálém testování toho, kolik nenávisti a demence veřejný prostor ještě snese. Tento člověk nenabízí vizi, nýbrž mix rasismu, pohrdání, vulgarity a komplexů.

Sledujeme politika, který žije z urážek, konspirací a agresivních póz. Muže, který by si ze své nenávisti dokázal udělat živnost, nebýt toho, že se právě schyluje k tomu, aby tuhle zemi reprezentoval v zahraničí. Myšlenka, že zrovna Turek by měl být ministrem zahraničí, je natolik šílená, že přesahuje rámec jakékoli politické názorové debaty. To není otázka „jiného pohledu“. To je otázka bezpečnosti, reputace a elementární slušnosti.

Pondělními slovy na Národní třídě to jen dovršil. Filip Turek nepřišel uctít památku, přišel si odehrát další své malé divadlo. Bohužel takové, o kterém už nelze říct ani to okřídlené „to snad nemyslí vážně“. Protože on to vážně myslí. Takhle to vypadá, když si do čela státu volíme zloděje, lháře, demagogy a šiřitele nenávisti.

Jan Pánik