Zlínský kraj - Uprostřed loňských prázdnin, 1. srpna 2024, skončila v „Srdci Slovácka“ 50. Letní filmová škola, v Česku největší, a nebojíme-li se těch „nej“, řekněme rovnou nejdůležitější, nesoutěžní přehlídka filmové tvorby. A začíná nová – letos jedenapadesátá Filmovka. Oficiálně bude zahájena celovečerním režisérským debutem Zuzany Kirchnerové Karavan, který cestou z Cannes přes Karlovy Vary dorazí do Uherského Hradiště v sobotu 26. července 2025 v 19.00. Nicméně, přehlídka začne už v pátek - filmový maraton v pravé poledne odstartuje snímek Tima Burtona Beetlejuice.

Filmovka se nesnaží vytvářet image dynamické mladosti na první pohled viditelnými změnami. Dramaturgové umí zakomponovat tu dynamiku do existujících formátů, takže program je jak bohatý tak přehledný. Kdo se Filmovkou jednou protáhl, napříště dokáže se zorientovat.

První dojem z loňského jubilejního ročníku si docela pamatuju – Filmovka pozměnila vizuál. Popravdě, kornouty zmrzliny se holt v mém vnímání s filozofií festivalu nepropojily. A sedíc s kávičkou na terase před kinem Hvězda, všiml jsem si v pohybu na korzu jistého napětí. Baťůžkáři s visačkami účastníků Filmovky se proplétali mezi kiosky na Náměstí Míru sebejistě, místní veřejnost, nevrle prodírajíc se davem milovníků pohyblivých obrázků, zdála se mi být poněkud ve střehu. Samozřejmě, bylo by divné, kdyby všichni Hradišťáci jásali nad týdenní okupací města několika tisíci nájezdníky, kteří si do klidného města, zvyklého na svůj rytmus a životní styl, přivezli své „folklory“. Ale nějak to nakonec přece jen srovnávají na Masarykově náměstí večerní projekce zpravidla známých filmů a koncerty, při nichž zpívá celá rodina, a to všechno pro všechny „zadara“.

Loňská padesátka Letní filmové školy se sympaticky obešla bez strojené okázalosti, červených koberců, ohňostrojů a další zábavné pyrotechniky. 4 600 akreditovaných návštěvníků a více než tři a půl tisíce dalších držitelů různě velkých balíčků vstupenek po týdnu (nejen) filmového bujaření utřelo vlhčenými ubrousky zpocená čela, či papírovými kapesníčky nějakou tu slzičku z rozloučení, a rozjelo se do všech koutů bývalého Československa, či na adresy různých míst trvalého pobytu zahraničí.

V řadě sedmi programových dnů si frekventanti 50. Filmové školy mohli vybírat ze 188 dlouhých i krátkých filmů ve 223 projekcích, v 15 blocích mohli shlédnout 10 filmů ve virtuální realitě, navštívit 9 akcí v rámci Industry programu a dle libosti, zaměření, či okamžité nálady vybírat z více než 160 odborných a doprovodných programů. Také měli možnost v kinosálech bez kyslíku propotit denně tři trička, v týdnu nabitém zážitky po dlažbě doběla rozpálených ulic nachodit a naběhat sedmkrát pět kilometrů při stíhání úvodů a závěrečných besed k vybraným projekcím… A některé z nich prostě nestihnout.

V kinech, kavárnách, ulicích slovácké metropole bylo možné potkat významné osobnosti nejen filmového světa. Pro výroční ceny Asociace českých filmových klubů si do Uherského Hradiště přijela maďarská režisérka Ildikó Enyediová, dostavil se nestor českého divadla i populární hudby, loni třiadevadesátiletý Jiří Suchý, festival ocenil in memoriam i herce Jana Kačera. Francouzský režisér Arnaud Desplechin si z Uherského Hradiště odvezl cenu za mimořádně kompaktní a provázanou filmografii, za schopnost v nejjemnějších nuancích zachytit tragikomičnost lidské existence.

Dalšími hosty loňské jubilejní Letní filmové školy byli také Mohsen Makhmalbaf, Fridrik Thór Fridriksson, Peter Strickland, Sean Ellis, David Bushman, Ičiro Kataoka, Valerio Coladonato, Šimon

Holý, Eliška Soukupová, Sara Venclovská, Alena Doláková, Ryland Brickson Cole Tews, Dan Svátek, Tereza Ramba, Beata Parkanová, Veronika Žilková, Libuše Jarcovjáková, Klára Tasovská, Milan Cais, Mardoša, Jiří Havelka, Jana Plodková, Jan Kraus, Bohdan Sláma, Rudolf Biermann, Kristina Dufková, Petr Lněnička, Tomš Weber, Andrea Sedláčková, Marek Torčík, Mariusz Szczygieł, Alena Machoninová, Theodora Remundová a další.

V programu festivalu mají každoročně prostor i veřejnoprávní média. Letos Česká televize jako generální mediální partner Letní filmové školy přiváží, vedle zmíněného Karavanu, exkluzivní předpremiéry filmů Džob, Pohádky po babičce a také snímek Pod parou, který bude uveden při slavnostním zakončení 51. Filmovky ve středu 30. července. A nezapomeňme, k prezentaci ČT zde již tradičně patří debaty, přednášky a tematické projekce.

Ve Stanu Českého rozhlasu v zeleni Smetanových sadů čekají ve dnech 28. - 30. července návštěvníky festivalu dny plné inteligentního humoru, hudby, vzpomínek, rozhlasových her, živého vysílání, podcastů o popkultuře, zdraví a vztazích, a také důležité diskuze o tom, co znamená veřejná služba, což, zdá se, některým z našich spoluobčanů tak nějak uniká.

Svůj stan zde budou mít i redaktoři Respektu. Připravili rozhovory s ministrem kultury Martinem Baxou, režisérem filmu Sbormistr Ondřejem Provazníkem či ukrajinskými tvůrci aktuálně pracujícími v Česku. Debatovat o mladé generaci a jejích možnostech vstupovat do veřejného prostoru budou autoři podcastu Vládneme, nerušit.

Mezi novinkami české a slovenské kinematografie bude uveden příběh (sebe)hledání patnáctiletého Enriqua Nahoře nebe, v dolině já, který měl premiéru v Tokiu, zhlédneme zde loutkový film Pohádky po babičce, jenž byl uveden na Berlinale, životopisné drama Duchoň, filmový příběh hvězdy (česko)slovenského popu na samém konci šedesátých a v normalizačních sedmdesátých letech, dramatická jízda emocemi, hudbou a bolestí duše člověka, který byl fanoušky milován na pódiu, ale duši utápěl v alkoholu a sám sebe ztrácel, či empatickou studii Vojtěcha Strakatého Na druhé straně léta o mladickém hledání a nelehkém přemýšlení o fungování světa. Divák zde bude moci režisérovu novinku porovnat s předchozím snímkem After Party o velké rodinné krizi, který vykročil za svými diváky na festivalu v Benátkách. „Filmy Pod parou, Džob a Švábi pak budou vůbec poprvé k vidění právě na Filmovce s exkluzivními hereckými a tvůrčími delegacemi," upozorňuje na novinky dramaturg Jaroslav Sedáček.

Porotou pro výběr filmu do české distribuce budou opět diváci. Tentokrát je čeká volba mezi irskou komedií Čtyři matky, německým neo-noirem Ostrovy a francouzským dramatem Jsi můj celý svět.

Výroční ceny letos udělí Asociace českých filmových klubů Oldřichu Kaiserovi a Zuzaně Kronerové.

Dalším z významných hostů letošní Filmovky bude Mahamat-Saleh Haroun, etablovaný v programech festivalů v Cannes a Benátkách, zásadní tvůrce současné africké kinematografie, která odhaluje specifika islámu, občanské války, emigraci do Evropy či současnou pozici žen v jeho rodném Čadu.

„Letos se do programu festivalu zapojí hned čtyři zahraniční experti: Damiano Garofalo představí tvorbu Liny Wertmüllerové, jednu z nejvýznamnějších režisérek v dějinách evropské kinematografie. která se stala vůbec první ženou nominovanou na Oscara za režii, Ian Nathan bude komentovat dílo

ikonického režiséra Tima Burtona, Duncan Petrie se bude zabývat filmy Otto Hellera a Per Juul Carlsen přiblíží třicetileté výročí provokativního fenoménu Dogma 95,“ prozradil programový ředitel Letní filmové školy Jan Jílek.

Dogma 95 bylo nejprve jedním velkým filmovým vtipem – dokud se nestalo nejúspěšnějším marketingovým nástrojem, jaký kdy dánský filmový průmysl viděl. Jednalo se ovšem i o radikální reakci na filmový byznys. Lfš představí osm nejlepších a nejvlivnějších dogma filmů včetně Rodinné oslavy Thomase Vinterberga, Idiotů Larse von Triera či Italštiny pro začátečníky Lone Scherfigové.

Sondy do historie kinematografie zahrnují také tvorbu Michaela Powella a Emerica Pressburgera. Jejich umělecké partnerství přineslo v letech 1939 - 1972 čtyřiadvacet filmů, které představují v dějinách britské kinematografie naprosto ojedinělý úkaz. Historická sekce letos představí v cyklu Němý film s živou hudbou špionážní film němé éry, neb kupodivu, dějiny vyzvědačského filmu sahají až k počátkům celovečerní kinematografie.

Sekce AFFN (Archive Film Festival Network) uvádí řadu pozoruhodných témat, vzpomeňme zrod blockbusteru, kino morálního neklidu, druhá vlna feminismu, australská nová vlna, francouzské krimi… To je přepestrá mozaika, která přesto tvoří kompaktní obraz.

A pomineme-li řadu dalších lákadel, nemůžeme si odpustit třešinku na dortu. Příběh jednoho filmu: Apokalypsa a spol. Filmovka uvede nejen restaurovanou verzi ojedinělého díla, kterým se chtěl Francis Ford Coppola vyrovnat s americkou účastí ve vietnamské válce, ale také dokument o jeho natáčení Srdce temnoty: Filmařova apokalypsa, jehož základ tvoří materiál zaznamenaný Coppolovou manželkou Eleanor.

Karel Prokeš