Vizuální umělec Tomáš Vaněk přestaví v galerii Kaple své zvukové sochy

Val. Meziříčí (cer) Galerie Kaple uvede v prosinci výstavu vizuálního umělce a rektora Akademie výtvarných umění v Praze Tomáše Vaňka. Laureát Ceny Jindřicha Chalupeckého za rok 2001 zde představí své zvukové sochy. Vernisáž výstavy se uskuteční 2. prosince od 18 hodin a výstava potrvá do 29. ledna 2016.
   Tomáš Vaněk, rektor Akademie výtvarných umění v Praze, umělec střední generace a laureát Ceny Jindřicha Chalupeckého za rok 2001 patří k výrazným osobnostem generace prosazující se kolem poloviny 90. let. Ve své práci využívá tenzi vznikající mezi skutečností a představou, věcí a stínem, rolí umělce a diváka, zkoumá posuny mezi tvůrčím a rutinním aktem, mezi soukromým a veřejným, vnímáním a vědomím.
   Téma otevřenosti je výchozím bodem pro jeho sérii akcí, se kterými začal v roce 1999 a které označuje jako Participy. “Participy užívají symbiózních a parazitních norem - vztahů, ve smyslu napojení se na něco, co je zaběhnuté, dané, okoukané a stojí tak na okraji dennodenního vnímání. Nemají ambici cokoli řešit, pouze se snaží zviditelnit tyto okrajové zóny - nastavením, aplikací na přesná místa, která jsou ohmatávána nespočtem lidských pohledů bez nejmenšího podezření a rozrušení – účastní se na těchto místech svojí existencí”, poznamenal Vaněk. Autorovi jde v prvé řadě o povzbuzení pozornosti diváka, o jeho účast při dotváření díla. Fascinován kvalitou zvuku, jež umožňuje binaurální stereo mikrofon, pracuje Vaněk se zvukem a zvukovými nahrávkami vyvolávají pocit skutečného dění od roku 2005. Zvukový mód záznamu je velmi autentický k reálnému slyšitelnému zvuku tak, že posluchač má dojem, že stojí přímo u zdroje.
První projekt využívající stopový záznam zvuku, byl vytvořen v New Yorku a pro galerii Kaple zrealizoval další díl pokračování: Particip č. 187. Zvuková instalace Tomáše Vaňka je velmi minimalistická, přesto návštěvníkům poskytne mimořádně silný zážitek. Nahrávky pořízeny v daném místě - na stejném i poslouchaném - přímo v okolí galerie jsou impulsem vybízejícím k přemýšlení a vnímání různorodé zvukové stopy.
   Pro vytvoření autentické zvukové stopy pořizoval autor po dobu čtyř dnů nahrávky, jež vyvolávají u každého jedince nesrovnatelné iluzivní obrazy, které při poslechu vycházejí právě z nevizuálního prvku - zvuku. Vaňkův projekt nás vybízí k poslechu, sugesci, iluzi, zastavení se v čase a samotnému vniknutí do nitra své představivosti. Je to hra, šalebná mystifikace, ale i zajímavý test naší představivosti a schopnosti vstřebat nezvyklým způsobem nové zážitky bez vizuální spoluúčasti a korekce. Autor ještě dodává: „V první chvíli se divák lekne, ale jakmile ty nahrávky ochutná, tak je vtažen.“