Kardiologie je moje srdcovka,” říká MUDr. Marie Černochová, nová primářka interní odbornosti Nemocnice AGEL Valašské Meziříčí
Kardiologie je moje srdcovka,” říká MUDr. Marie Černochová, nová primářka interní odbornosti Nemocnice AGEL Valašské Meziříčí
foto: Nemocnice Valašské Meziříčí

Val. Meziříčí – S krédem „kardiologie je moje srdcovka“ vstoupila v dubnu letošního roku do funkce primářky interní odbornosti MUDr. Marie Černochová, dlouholetá lékařka interního oddělení Nemocnice AGEL Valašské Meziříčí a současně i členka dozorčí rady nemocnice. V následujících odstavcích primářka přiblíží, jak vnímá svou práci, čeho by chtěla docílit, co bylo nejtěžší v rámci covid pozitivních interních pacientů či jakým způsobem si od práce na chvíli odpočine?

Paní primářko, první týdny stojíte v čele interní odbornosti této nemocnice. S jakými vizemi jdete do této funkce?
Jednoduše řečeno - udržet úroveň péče o interní pacienty na tak vysoké úrovni, jaká je doposud. A pokud možno posunout ji o stupínek výše. 
Jak dlouho pracujete v Nemocnici AGEL Valašské Meziříčí?
Od roku 2005, takže prakticky celou svou profesní kariéru. 
Interna je spektrem pacientů jedním z největších oddělení nemocnice. Jaké cíle jste si vytyčila?
V horizontu měsíců bych chtěla vrátit chod interního oddělení do doby „předcovidové“. Očekávám nárůst pacientů, kteří v době epidemie odkládali řešení svých zdravotních potíží a budou přicházet ve větším počtu a možná i více nemocní. V horizontu dalších let bych chtěla rozšířit spektrum péče o malé podobory interny, jakým je například angiologie, což je obor vnitřního lékařství zabývající se diagnostikou a nechirurgickou terapií onemocnění krevních a lymfatických cév. Také bych ráda navázala těsnější spolupráci s praktickými lékaři a ambulantními specialisty, aby pacient věděl, kdo bude v jeho léčbě pokračovat v domácím prostředí. 
Vaší výhodou je znalost prostředí a hlavně personálu. Souhlasíte, že právě personál a spolupráce s pacienty je jednou z nejdůležitějších součástí úspěšné léčby? 
Zodpovědnost musí být samozřejmostí,  jak na straně personálu, tak ale také na straně pacienta. Jde o jeho zdraví, jeho život.  Důležitým faktorem úspěchu léčby je pro mě
komunikace s pacientem. Pokud totiž pochopí, co ho trápí, potom pochopí, proč musí brát konkrétní léky. Pak má zdraví ve svých rukou a my jsme jen průvodci a rádci. 
Máte v rámci interních oborů některý, který vás nejvíce zajímá a zaměřujete se na něj?
Ano, je to kardiologie, moje srdcovka. 
Jaké jsou nejčastější diagnózy pacientů interního oddělení?
Možná vás to překvapí, ale nejčastěji je to celkové zhoršení stavu a různé infekce jako zápaly plic nebo močové infekce u starších osob. Krása interny je v různorodosti nemocí. Staráme se o pacienty s nemocemi srdce, plic, zažívacími problémy. Zjišťujeme, proč je člověk chudokrevný, nebo proč hubne a neprospívá. Interna je jako puzzle  - dostanete spoustu dílků, tedy příznaků nemoci a musíte poskládat obrázek, tedy diagnózu pacienta. To je to nejtěžší. Přijít na to, co pacienta trápí. 
Jakou byste jako lékařka dala obecnou radu, jak nemocem předcházet?
Hlavní je zdravý životní styl. Pestrá a pravidelná strava s omezením živočišných tuků a cukrů, pravidelný pohyb - minimálně 6000 kroků denně, sportovat 2-3x týdně po dobu jedné hodiny, minimum alkoholu, nekouřit. A hlavně najít si čas na odpočinek a relaxaci.  
Jak vaše oddělení reflektovala na onemocnění COVID-19? Co jste museli změnit a nastavit?
Bylo toho hodně. Ze 4 stanic se staly 2 oddělení covidové. K tomu přibylo další covidové oddělení, které vzniklo z dětského oddělení. Vážím si nasazení personálu na všech stanicích. Změnila se jim rychle a výrazně náplň práce. Za mě byla nejnáročnější psychická zátěž zdravotníků. Toto platí nejenom pro internu, ale pro celou nemocnici.
Jak byste charakterizovala typického pacienta, který byl na vašem oddělení hospitalizován s koronavirem?
Typicky starší muž kolem 60 až 70 let s nějakou přidruženou nemocí -  vysoký krevní tlak, cukrovka, obezita, nemocné srdce atd.. Nicméně o Vánocích jsme měli  hospitalizovaného i třicátníka s těžkým průběhem. 
V čem vidíte zásadní rozdíl v rámci jednotlivých vln onemocnění covid-19?
Během podzimní vlny v závěru loňského roku se jednalo spíše o starší pacienti ve věku 70 až 80 let a mnohdy s více nemocemi. Na jaře to byli lidé mladší, ve věku 50 až 60 let, kteří se předtím léčili například jen s hypertenzí. Určitě se projevil pozitivní  účinek očkování v poklesu počtu starších nemocných. 
S jakým nejtěžším nebo nejkurióznějším případem jste se během své praxe setkala?
Doufám, že ten nejtěžší či nejkurióznější případ mě teprve čeká. Z poslední doby to byla záměrná otrava kofeinem, která bohužel skončila špatně. Tento člověk požil dávku kofeinu odpovídající vypití 1250 šálkům espressa. 
Sloužíte i jako lékařka na rychlé záchranné službě, kolik máte měsíčně směn a lze ještě najít nějaký čas vůbec pro sebe?
Směn mám jen několik. Práce na záchrance je krásná a náročná zároveň, protože nikdy nemáte dvakrát stejný výjezd a musíte spoléhat na sebe, své znalosti a svou posádku sanitky. Obohacuje mě to jak profesně tak i lidsky. 
Všiml jsem si, že vaším koníčkem je běh, zúčastnila jste se i maratonu v Aténách. Je právě tato aktivita jistým „pročistěním“ hlavy od každodenních pracovních povinností?
Přesně tak. Je to skvělý „útěk od čehokoliv“.  Přesněji řečeno, při běhu a turistice si rovnám myšlenky a mnohdy mě napadají i různá řešení problémů, takže promyslím, pročistím hlavu a je mi dobře.
Mgr. Adam Knesl, PR specialista