Česko se na světové scéně opět zcela zásadně zviditelnilo a to v oblasti, kterou by málokdo čekal. Jaroslav Palas, bývalý sociálnědemokratický ministr zemědělství, hejtman Moravskoslezského kraje a senátor za Bruntálsko, nečekaně zvítězil v mistrovství světa v dojení. Zlatá medaile je o to cenější, že Palas byl vyloženým outsiderem z Evropy a vavříny si dle předpokladů měli odnést černí chovatelé hospodářských zvířat z Afriky, kde se ručně dojí dodnes. Mistrovství se konalo v hlavním městě Somálské federativní republiky Mogadišo.
Soutěžící měli za úkol v co nejkratším čase podojit zebu, kudu, kamerunskou ovci, libovolnou kozu, evropského tura domácího a jako bonus pro diváky zuřivou samici afrického buvola pralesního. Důraz byl kladen na rychlost, množství nadojeného mléka a dojící techniku, čili práci s vemeny.
Výsledek mistrovství byl zcela šokující.
Kde se vzal tento geniální a všestranný dojič, ptá se užasle celý zemědělský svět. Např. ruský agrární týdeník Rudý kolchozník dává Palase za vzor a píše: „Tohoto příkladného a uvědomělého družstevníka můžeme Čechům jenom závidět. Soudruh Jaroslav Palas jako dlouholetý komunista a absolvent Večerní univerzity marxismu-leninismu přičichl k dojení mléka jako agronom státního statku v městě Albrechticích. Pak vstoupil do aktivní politiky a dnes si za poctivě vydojené miliony staví luxusní penziony.“
Česká opozice ovšem tvrdí, že si na penzion za desítky milionů vydělal prodejem firmy Setuza české mafii řízené kmotrem Mrázkem, dalšími neprůhlednými kšefty a samozřejmě mnohaletým ždímáním státu.
Nečekaným triumfem byl zaskočen i samotný Jaroslav Palas. Vyhrát v rozvojovém státě založeném výhradně na zemědělství a námořním pirátství je podle znalců velká kuriozita. Největší somálský list Somali Today, kterému je velice blízké, že se bývalý ministr při zemědělství zabývá i lovem a sběrem, ihned novopečeného mistra světa vyzpovídal. „Tak mezi mé hobby patří vedle dojení střelba lesní a polní zvěře, sběr politických funkcí, rýžování a turismus, zejména ten stranický,“ uvedl pro africký tisk Palas, jenž se přes KSČ, Levý Blok a ČSSD propracoval až k Zemanovu SPO.
Zemědělští experti ovšem Palasovo vítězství zpochybňují a prohlašují, že českému politikovi napomohla lobbistická klika z pražského hradu. Prezident Miloš Zeman prý za účelem propagace českého zemědělství nabídl vyhladovělým a zkorumpovaným somálským rozhodčím za vítězství svého favorita dvě tuny ovaru a jelit. Zeman v rozhovoru pro Somali Today podobná nařčení ihned strikně a hlavně diplomaticky odmítl. „Podívejte se, pane redaktore, kdybyste nebyl zabedněný islámský idiot a k tomu ještě mouřenín, tak byste věděl, že ovar je moje zamilovaná laskomina, z čehož logicky vyplývá, a teď se soustřeďte, pokud to vaše pidi inteligence dovolí, že bych ji slupnul sám spolu se svými věrnými stoupenci ze sdružení Přátelé Miloše Zemana. Těm černým nemakačenkům a lenochům v komisi bych tak nanejvýš poslal, a to pouze ze soucitu, tři pytle kukuřice nebo prosa.“
Proti vítězství českého politika protestují nejen samotní soutěžící, ale i kočovní afričtí pastevci, domorodí asijští chovatelé, ruští kolchozníci i profesionální dobytkáři z amerického jihozápadu. Např. druhá v pořadí Masajka Oshiwambo Bimkubwa, dojící od svých čtyř let, tvrdí, že Palas sice vypadá jako neotesaný a prohnaný dobytkář, ale v dojení ji nesahá ani po paty. I ona podezírá sudí z přijetí ovaru. „Slyšela jsem, že prohnilé a úplatky proslulé Mogadišo sice Praze v ekonomice nemůže konkurovat, co do korupce jsou ovšem síly minimálně vyrovnané,“ dodává Bimkubwa.
Šéf rozhodčí jury Mukwbele Pukwalumba si však za rozhodnutím stojí a vysvětluje, že v případě Palase rozhodla závěrečná volná disciplína, kdy soutěžící měli předvést, zda umí podojit i něco jiného, než jen domestikovaná zvířata. „Někteří soutěžící se např. pokoušeli podojit různé divoké živočichy, to však na vítězství nestačilo. Rozhodující byla všestrannost. Sáhib Palas sice v ručním dojení zaostával za favority, v závěrečné disciplíně ovšem zcela exceloval. Když nám ukázal, jak za posledních dvacet let podojil český Senát, krajský úřad i státní kasu České republiky, nemohli jsme rozhodnout jinak!“
